Týden čtyřicátý sedmý: Uznání našich předsudků-Čtvrtek, 20. listopadu 2025
Otec Richard vysvětluje, jak je pro trvalou proměnu víry nezbytné naučit se vidět za hranice našich předsudků.
Naučit se vidět předsudky
Naučit se vidět naše předsudky je psychologické cvičení, které však má okamžité teologické a sociální důsledky. Vyžaduje sebepoznání a zásadní potřebu rozpoznat (1) kdy popíráme vlastní stín a schopnost iluze; (2) naši schopnost promítat vlastní strachy a stíny na jiné lidi a skupiny; (3) naši schopnost čelit vlastním problémům a nést je; a (4) sociální, institucionální a politické důsledky toho, když tuto práci neuděláme.
Ježíš byl analytik lidí
Pokud si někteří křesťané myslí, že se jedná pouze o psychologii, pak by měli vědět, že sám Ježíš byl dokonalým analytikem lidské povahy a pojmenoval mnoho problémů, které dnes nazýváme „popíráním“, „předpojatostí“, „promítáním“ a „stínovým já“. [1]
Brian McLaren popisuje, proč Ježíšovo učení tak účinně osvobodilo lidi od přílišné připoutanosti k jejich vlastnímu způsobu vidění:
Ježíš dobrý psycholog
Ježíš inspiroval a „unášel“ lidi prostřednictvím pohlcujících a imaginativních zážitků – včetně podobenství a silných metafor, uctivých rozhovorů, setkání s „druhými“, exkurzí a dalších forem zážitkového učení. Když následujeme jeho příklad, zjistíme, že to je obvykle mnohem účinnější cesta ven z potvrzovacího zkreslení než čistě intelektuální argumenty.
Ježíš neútočil
Když agresivně útočíte na známé představy lidí, mají tendenci reagovat obranně. Zaujmou nekompromisní postoj a ještě více se upnou na ty představy, od kterých se potřebují osvobodit. Cesta ven z potvrzovacího zkreslení není argumentace, ale představivost.
Ježíš vyprávěl příběhy
Proto Ježíš, stejně jako jiní efektivní komunikátoři, neustále vyprávěl příběhy, které uchvátily představivost lidí a přenesly je do jiného imaginárního světa:
… byla jednou jedna žena, která dala kvas do velkého množství těsta [Matouš 13:33]
… byl jednou jeden muž, který měl dva syny [Lukáš 15:11]
… tento muž cestoval z Jeruzaléma do Jericha [Lukáš 10:30]
… jednou jedna žena ztratila minci [Lukáš 15:8] …
Ježíš přinášel nový úhel pohledu
Prostřednictvím těchto krátkých „fantazijních výletů“ do jiného světa pomáhal Ježíš lidem vidět věci z nového úhlu pohledu. Používal fantazii, aby udělal malou díru v jejich zdi potvrzovacího zkreslení, a skrze tuto malou díru mohlo proniknout nové světlo a ukázat jim větší svět za jejich zdmi….
Ježíš nevyvracel tvrzení druhých, ale ilustroval svůj pohled
[Ježíš] netrávil mnoho času opakováním nebo vyvracením nepravdivých tvrzení svých kritiků a neopětoval útoky, když byl napaden nebo uražen, ale místo toho využil každou kritiku jako příležitost k zopakování, objasnění a ilustraci svých pravdivých tvrzení. [2]
Richard dodává:
Ježíš učil že jsme srdcem děti a potřebujeme vidět nově
Je tak těžké být zranitelný, říct svému sousedovi: „Nevím všechno“ nebo říct své duši: „Nevím vůbec nic.“ Ježíš však říká, že jediní lidé, kteří mohou rozpoznat a být připraveni na to, o čem mluví, jsou ti, kteří přicházejí s myslí a srdcem dítěte (viz Matouš 18:3). Nikdy nesmíme předpokládat, že vidíme „všechno“ nebo že vidíme přesně. Musíme být vždy připraveni vidět věci nově. [3]
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Yes, And … Daily Meditations (Franciscan Media, 2019), 175.
[2] Brian McLaren, Why Don’t They Get It? Overcoming Bias in Others (and Yourself), rev. ed. (Self-published, 2019, 2024), 65–67, 70, e-book.
[3] Rohr, Yes, And, 183.
Image credit and inspiration: Bud Helisson, untitled (detail), 2021, photo, Brazil, Unsplash. Click here to enlarge image. The lenses symbolize how our inherent biases—like favoring what confirms what we already believe or seeing only those like ourselves—can cloud our vision, reminding us that true clarity comes from looking again and being willing to see differently.