Padesátý týden: Skrytá práce milosti-Úterý, 9. prosince 2025
Inspirována učením Jana od Kříže nás Mirabai Starr povzbuzuje, abychom důvěřovali obtížné cestě nevědomí:
Vstoupit do nevědomosti
Je čas vstoupit do pouště. Nesmíte si s sebou vzít nic: ani termosku s chladnou vodou, ani nůž, ani jedinou rozinku. Nemůžete si vzít spací pytel. Žádný mobilní telefon ani mapu. Nechte opalovací krém doma. Spalte ho.
Je čas vstoupit do naprosté nevědomosti – a díky nevědomosti dospět k opravdovému poznání.
Vstoupit do ticha
Mysl je na této cestě překážkou. Smysly jsou zavádějící. Nechte je na verandě, když se uprostřed noci vytratíte. Buďte velmi potichu, když za sebou zavíráte dveře. Členové vaší domácnosti vaše hledání nepochopí. Budou se vás snažit udržet doma. Odejděte. Jděte hned.
Vstupte do sebe
Nikdo netvrdí, že to bude snadná cesta. Vaše smysly budou žíznit po známých šťávách, které jim připomínají dobu, kdy je Svatá krmila z vlastních prsou. Intelekt bude tápavě bloudit ve tmě a propadat panice. Nevšímejte si toho. Kráčejte nocí. Ve dne seděte nehybně a sledujte zázrak svého dechu, jak tiše naplňuje vaše plíce a zase je vyprazdňuje.
Nechte vstoupit Milovaného
Strávíte čtyřicet dní v poušti a čtyřicet nocí. Nevzdávejte to. Nejhorší, co se může stát, je, že zemřete. Zemřete svému roztříštěnému já a zrodíte se do svého božského já. Vstupte do poznání skrze jehlu nepoznání. V tichu konečně uslyšíte hlas Svatého. V odevzdání se naprosté prázdnotě budete konečně naplněni Milovaným.
Starr překládá báseň Jana od Kříže „Glosa á lo Divino”:
„Glosa á lo Divino
Neobětoval bych svou duši
za veškerou krásu tohoto světa.
Je jen jedna věc,
pro kterou bych riskoval vše:
něco, co nevím, co to je,
co leží skryté
v srdci Tajemství.
Chuť konečného potěšení
nikam nevede.
Jediné, co dělá, je vyčerpání chuti
a zpustošení chuťových buněk.
A tak bych neobětoval svou duši
za veškerou sladkost tohoto světa.
Ale riskoval bych vše
pro něco, co neznám,
co leží skryté
v srdci Tajemství.
Velkorysé srdce
nepodléhá snadným věcem,
ale povstává v nepřízni osudu.
Nespokojí se s ničím.
Víra ho pozvedá výš a výš.
Takové srdce si vychutnává
něco, co neznám,
co se nachází pouze v srdci Tajemství.
Duše, které se dotkl Bůh,
hoří touhou po lásce.
Její vkus se proměnil.
Obyčejné potěšení ji znechucuje.
Je jako člověk s horečkou;
nic už jí nechutná.
Vše, co chce,
je něco, co neznám,
uzamčené v srdci
Tajemství...
Nikdy se neztratím
kvůli ničemu, co mohou ochutnat smysly,
ani kvůli ničemu, co může pochopit mysl,
bez ohledu na to, jak vznešené,
jak lahodné to je.
Nezastavím se kvůli kráse,
nebudu se zdržovat nad půvabem.
Jsem odhodlána najít
něco, co neznám,
hluboko v srdci Tajemství.
Por toda la hermosura
nunca yo me perderé,
sino por un no sé qué
que se alcanza por ventura.
Ani pro všechnu krásu
nikdy neztratím hlavu,
nýbrž (jen) pro jakési nevímco,
jehož se dosahuje šťastnou náhodou.
1. Sabor de bien que es finito
lo más que puede llegar
es cansar el apetito
y estragar el paladar;
y así, por toda dulzura
nunca yo me perderé,
sino por un no sé qué
que se halla por ventura.
Chuť dobra, které je konečné,
může nanejvýš dospět
k ukojení žádosti
a k pokažení chuti;
a tak ani pro všechnu sladkost
nikdy neztratím hlavu,
nýbrž (jen) pro jakési nevímco,
jež se nalézá šťastnou náhodou.
2. El corazón generoso
nunca cura de pasar
donde se puede pasar,
sino en más dificultoso;
nada le causará hartura,
y sube tanto su fe,
que gusta de un no sé qué
que se halla pro ventura.
Velkodušné srdce
se nikdy nesnaží zdržovat
tam, kde je možné projít,
nýbrž v tom, co je těžší;
nic je neukojí
a natolik stoupá jeho víra,
že okouší jakési nevímco,
jež se nalézá šťastnou náhodou.
3. El que de amor adolece,
de el divino ser tocado,
tiene el gusto tan trocado
que a los gustos desfallece;
como el que noc calentura
fastidia el manjar que ve,
y apetece un no sé qué
que se halla por ventura.
Tomu, kdo láskou stoná,
božským bytím dotčený,
se potěšení tak mění,
že odumírá potěšením;
jako ten, komu horečka
omrzuje pokrm, který vidí,
a dychtí po jakémsi nevímčem,
jež se nalézá šťastnou náhodou.
4. No os maravilléis de aquesto,
que el gusto se queda tal,
porque es la causa del mal
ajena de todo el resto;
y así, toda criatura
enajenada se ve,
y gusta de un no se qué
que se halla por ventura.
Nedivte se tomu,
že jeho potěšení je v takovém stavu,
protože je příčinou zla
odlišnou od všeho ostatního;
každý tvor
je viděn odcizený,
a zakouší jakési nevím co,
jež se nalézá šťastnou náhodou.
překlad P. V. Kohut
Translated with DeepL.com (free version)