Shrnutí dvanáctého týdne – Sobota 28. března 2026

Neděle

Právě během tohoto zničujícího období vyhnanství a návratu byla velká část ústní tradice, kterou křesťané znají jako Starý zákon, buď poprvé zaznamenána, nebo přepracována a sestavena.—Brian McLaren

Pondělí

V tomto žalmu se uprchlíci v exilu odmítají zpívat. Jejich bolest se ozývá napříč staletími a ptá se nás: Kde dnes lidé prožívají exil? Odvážíme se je humanizovat a vcítit se do jejich bolesti? Odvážíme se brát jejich příběh vážně – i když tím urazíme elity dnešních impérií násilí a nadvlády?—Brian McLaren

Úterý

Současný chaos je naší dobou exilu a upevnil v nás naléhavý závazek k naší práci, k činu i kontemplaci. Zdá se, že je to nyní potřebné více než kdy jindy! Zakotvení sociální akce v kontemplativním vědomí není luxusem pro pár vyvolených, ale jistě kulturní nutností.—Richard Rohr

Středa

Když milovníci Bible lehkomyslně označují Bibli za „Slovo Boží“, aniž by brali vážně skutečnost, že Bible je také svědectvím lidí v velké bolesti, mohou nechtěně vykreslit Boha jako monstrum.—Brian McLaren

Čtvrtek

Žalmy se nepoužívají ve vakuu, ale v historii, kde umíráme a vstáváme z mrtvých, a v historii, kde Bůh působí, ukončuje naše životy a připravuje pro nás milostivé nové začátky.—Walter Brueggemann

Pátek

Žalmista prohlašuje: Toto je realita Pánovy vlády, milované společenství, nad veškerým útlakem a vykořisťováním a proti nim. Skrze ni jsme my lidé navráceni k tomu, co bylo vždy zamýšleno: On mi vrací život; On nám vrací životy.—Diana Butler Bass

Písně, které znal Ježíš

Cvičení pro dvanáctý týden

Hudebník Richard Bruxvoort Colligan popisuje, jak jsou žalmy protkány celým Novým zákonem a jak k nám mohou promlouvat i dnes:

Zpívám spolu s Ježíšem

Žalmy jsou písně, které Ježíš znal nazpaměť. Když je zpívám, rád si představuji, že sedím s ním a jeho kruhem. Vzhledem k odkazům na žalmy v jiných knihách Bible se zdá, že autoři Nového zákona možná cítili totéž.

Zpěv nás spojuje

Když čteme to, co v jejich textech představuje jakési žalmové hypertextové odkazy, můžeme si všimnout zásadního spojení napříč Starým a Novým zákonem s naším dědictvím víry. Moderní čtenáři jsou tedy součástí něčeho starodávného. Ať už pro vás víra v dnešní době vypadá jakkoli (nebo nevypadá vůbec), žalmy jsou pevnou půdou, do které můžete zapustit své nejhlubší kořeny….

Zpěv v textu i melodii odráží dnešní svět

Žalmisté zpívali o všem. Radost, smutek a čelení neznámému jsou rozměry toho, co Ježíš nazval „životem v hojnosti“ (Jan 10,10), a těchto 150 starodávných písní nás může překvapit tím, co vidíme z našeho světa a našich životů odrážejících se v jejich zrcadle. Zpívají o ekologii, teodiceji, politické korupci, práci pro spravedlnost, osobních krizích, národních tragédiích, odpuštění a smrti. A my jsme zváni, abychom se k nim přidali. V jejich hudebním doprovodu můžeme slyšet a vidět náš vlastní svět, ve kterém se spiritualita a smysl prolínají vším. Jak zpívá Žalm 145, vzor Boží přítomnosti se rozprostírá všude.

Žalmy jsou i dnes aktuální

Protože se žalmy zabývají tak širokou škálou témat, ponoření se do nich nám dnes může pomoci prozkoumat to, co bychom rádi oddělili, a integrovat tyto části do naší reality; je to práce na integritě. To není něco, co byste chtěli, pokud se chcete držet zášti, vyhýbat se vlivu svého národa na svět nebo bojovat proti neochvějné lásce. Je to však pro všechny z nás, kteří jsme připraveni upřímně prozkoumat rozpory, paradoxy a komplikace v našich myslích (a ve světě) a spojit je do jedné zkušenosti.

Translated with DeepL.com (free version)

Prameny:

Image credit and inspiration: Michael Sturgeon, untitled (detail), 2020, photo, Ukraine, Unsplash. Click here to enlarge image. The drummer holds on to the inner rhythm that exile cannot erase—a rhythm echoed in the Psalms—the power of music to name oppression, remember home, and resist forgetting.

Post Views: 212