Kontemplace

Cvičení „Právě toto“

Shrnutí dvacátého týdne – Sobota 23. května 2026

Neděle

Pokud naše modlitba pronikne do hloubky a jakoby „vstoupí“ do našeho podvědomí, změní se celý náš pohled na svět ze strachu na propojení. V meditaci přecházíme od vědomí ega k vědomí duše, od života poháněného strachem k životu vedenému láskou.—Richard Rohr

Pondělí

Pokud dokážeme nechat své myšlenky a pocity procházet skrze nás, aniž bychom se jich drželi nebo jim odporovali – a aniž bychom kdy očekávali dokonalý úspěch –, slibuji, že se dostaneme na hlubší, širší a moudřejší místo. I naše neschopnost dosáhnout úplného úspěchu je sama o sobě další úžasnou lekcí.—Richard Rohr

Úterý

Naše nové zběsilé tempo je jako jed pro naše držení se za ruce s těmi, které milujeme. A právě zde přichází na řadu kontemplace. Znovu nás spojuje s námi samými, s Bohem a s ostatními. Pomáhá nám naučit se odpouštět a uzdravovat naše duše.—Carmen Acevedo Butcher

Středa

Když v kontemplaci přijímáme Boží soucitný pohled, veškerá negativní energie a motivace se pomalu odhaluje a nakonec odpadává jako kontraproduktivní a zbytečná.—Richard Rohr

Čtvrtek

Můžeme se zastavit a „zůstat v klidu“ natolik, abychom si připomněli, že jsme stvořeni k Božímu obrazu, a můžeme ctít svůj vlastní hlas, Boží hlas v nás. Nemusíme čekat na nějaký zvláštní klíč. Klíč je již v nás.—Carmen Acevedo Butcher

Pátek

Ať už se díváte na cokoli, nakonec se tomu poddáte. Vstoupíte do milostného vztahu. A někdy nás milost unese a my zahlédneme, možná i na několik vteřin, celý propojený, otevřený svět, který nás vítá.—Amy Frykholm

Proč medituji

Cvičení dvacátého týdne

Duchovní průvodkyně Therese DesCamp reflektuje své odhodlání k kontemplativní praxi:

Proč nemedituji

Nemedituji, abych zlepšila svou duševní bystrost. Nemedituji, abych zpomalila účinky stárnutí. Nemedituji proto, abych si snížila krevní tlak, zmírnila stres nebo zlepšila svou náladu. Nemedituji proto, abych byla lepší křesťankou. Jistě, všechny tyto věci mohou být vedlejším produktem mé meditační praxe. Ale to je vše, čím jsou – vedlejším produktem….

Proč medituji

Medituji, protože bez toho jsem v jistém smyslu slepá. Bez odevzdání, které je nedílnou součástí mé praxe, ztrácím své nejhlubší vidění, svůj vhled. Ztrácím schopnost vidět sebe i svět s Božím soucitem, odpuštěním a pokorou.

Jak se projeví meditace v praxi?

Zde je několik dalších myšlenek o mé praxi: Nemedituji proto, abych měl vhledy nebo mystické zážitky. Moje praxe se neměří podle toho, jak se cítím nebo co prožívám, když sedím na místě během dvacetiminutové seance. Skutečným testem mé praxe je mé chování během těch zbývajících více než dvaceti tří hodin dne.

Učím se být stranou sebe sama

Praxe je právě to: praxe. Podle definice mě praxe připravuje na něco jiného. Jedna osoba cvičí stupnice na klavíru, aby mohla krásně zahrát koncert. Jiný cvičí francouzštinu, aby mohl snadno konverzovat. Já praktikuji Centering Prayer, abych si v okamžiku, kdy se mi život rozpadá, vzpomněla, jak zůstat pevný. Praktikuji Centering Prayer, abych se naučila stát stranou a nechat Boha působit ve mně a skrze mě…

Saji Boží milost

Meditační praxe mě může proměnit v houbu. Skutečnou podstatou houby je, že nasává vodu a vodu uvolňuje. Nezadržuje vodu, nevlastní ji ani ji nevytváří… V meditaci jsem naplněna Boží milostí, tekoucími vodami života. (Pokud budu mít štěstí, skutečně to nějakým způsobem zažiji. Ale ať už tu milost vědomě prožívám, nebo ne, je vždy pravda, že jsem jí naplněna.) Jediným cílem, který mohu pro svou meditační praxi skutečně pojmenovat, je tedy tento: nechat se znovu a znovu naplňovat, abych mohla působit jako proudící, nasáklá houba, z níž vytéká Láska do suchého a zaprášeného světa.

Prameny:

Therese DesCamp, Hands Like Roots: Notes on an Entangled Contemplative Life (Santos Books, 2025), 135–136.

Image Credit and inspiration: Patrick Hendry, untitled (detail), 2015, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. A person stands in a contemplative „just this“ moment with the night sky.