Blahoslavenství: Druhý týden – Úterý, 14. července 2026
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.—Matouš 5:8
Richard Rohr rozebírá Ježíšovu metaforu, která spojuje oči a srdce:
Srdce a vidění
V tomto blahoslavenství Ježíš říká: „Je-li srdce správné, bude správné i vidění.“ Propojuje tak srdce a zrak. Možná jsme už slyšeli rčení: „Krása je v očích toho, kdo se dívá“ – totéž platí i o Bohu. Stačí jen udržovat čistou čočku a čisté srdce. Je-li naše srdce chladné, je i náš pohled zkreslený. Pokud v sobě chováme chlad a neodpuštění, touhu ublížit slovem či činem, nebo odvracíme svůj milující pohled, aby ten druhý pocítil naše odmítnutí, nebudeme schopni vidět jasně. Naše srdce není čisté. Ježíš nás volá k čistotě srdce s příslibem, že z toho vyplyne správné vidění. [1]
Autor a duchovní vůdce Carl McColman uvažuje o tom, co mohl Ježíš mínit pojmem „čistota srdce“, a nazývá ji „blahoslavenstvím, které ukazuje na cíl každého neklidného srdce – vidět Boha“:
svobodné a očištěné srdce
Po staletí byla čistota využívána k náboženské i politické kontrole. Může to být nebezpečný pojem – používaný k ospravedlnění genocidy, jako byla Šoa (Holocaust), ale také jako kódové slovo pro kontrolu sexuálního chování lidí. Slovo, které však používá Ježíš – řecké slovo katharoi – má jiný význam. Katharoi je kořenem slova katarze. Katarze je v dějinách západní mystiky nezbytným prvním krokem na cestě ke sjednocení s Bohem. Zde „čistý“ nenaznačuje pouze osvobození od znečišťujících prvků; dalo by se to také jednoduše přeložit jako „očistěný“. Blahoslavenství bychom mohli přeformulovat takto: „Blahoslavené je svobodné a očistěné srdce, neboť ono uvidí Boha.“
vidět Boha je nabídka cesty
„Vidět Boha“ se nestane automaticky. Bůh lásky je mírný a není ochoten vnucovat svou božskou přítomnost těm, kteří o ni prostě nestojí. Většina z nás je paradoxem: chceme to a zároveň to nechceme. Máme rozpolcená srdce, srdce, která vědí, že jediný skutečný odpočinek je v Bohu, ale přesto zůstávají upoutána na nejrůznější jiná potěšení – některá naprosto neškodná, jiná už ne tak dobrá. S ohledem na tuto skutečnost je důležité číst Ježíšovo blahoslavenství jako výzvu i jako pozvání – nikoli jako obvinění nebo zahanbení.
zbavit se tíživých myšlenek
Ježíš ví, že žádný člověk nemá dokonale čisté (neposkvrněné) srdce. Ve své moudrosti se však ptá: „Jsi ochoten se k tomu postavit? Jsi ochoten na tom pracovat? Jsi ochoten uklidit ten nepořádek, který jsi způsobil?“ Odpovědět na tyto otázky kladně znamená zavázat se k této cestě… Právě v tom spočívá očištění. Jsme ochotni začít se zbavovat bezdůvodného cynismu, živených záští, skličující hořkosti a té negativity, která z nás vysává energii a nic nám na oplátku nedává? Zbavení se těchto trýznivých myšlenek nás uvádí na cestu katarze, vnitřního očištění, která nás připravuje na přijetí přítomnosti Toho, kdo už tam je. [2]
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Jesus’ Alternative Plan: The Sermon on the Mount (Franciscan Media, 2022), 147–148.
[2] Carl McColman, Eternal Heart: The Mystical Path to a Joyful Life (Broadleaf Books, 2021), 27–29.
Image credit and inspiration: Malek Larif, untitled (detail), 2019, photo, India, Unsplash. Click here to enlarge image. Like a raindrop poised on a leaf, the Beatitudes provide a drop-by-drop prescription to counter-culturally create the kin-dom of God.