Pravé já a falešné já – Neděle, 23. srpna 2026
Otec Richard Rohr nás vybízí, abychom se podívali do svého nitra a objevili své pravé já, Boží přítomnost v nás:
Hledáme
Všichni hledáme něco naprosto spolehlivého, něco věrného a pravdivého, něco, na co se můžeme vždy spolehnout. Ve velmi krátkém druhém listě svatého Jana v Novém zákoně nás autor zve k objevování toho, co hledáme, když píše o „pravdě, která v nás přebývá a která s námi bude navždy“ (2 Jan 2). Většina z nás o této pravdě ví jen málo, a tak skončíme tak, jak přiznává svatý Augustin ve svých Vyznáních: „Pozdě jsem tě miloval, Kráso tak prastará a přece vždy nová. Pozdě jsem tě miloval! Ty jsi byla uvnitř, ale já jsem byl venku.“ [1]
Hledáme uvnitř pravého a falešného já
Je správné, že se vydáváme dovnitř; jinak se ztratíme ve vnějším a točícím se sále zrcadel, jak výše přiznává Augustin. Otázkou však je: „Které ‚uvnitř‘?“ Používám pojmy ‚pravé já‘ a ‚falešné já‘, které mnozí shledávají při popisu tohoto konceptu velmi užitečnými. [2]
Najít pravé já není jednoduché
Je dobré a nutné se stáhnout do svého pravého já, ale je to hotová katastrofa, pokud se stáhneme do svého egového či falešného já na příliš dlouhou dobu (nebo, hůře, pokud ho nikdy neopustíme). Zmatek vzniká proto, že jak pravé já, tak falešné já se jeví jako naše „já“. Jedno by se dalo nazvat skutečně „centrováním na sebe“, zatímco druhé je běžnější „centrování na ego“. To odhaluje jádro problému. Ježíš a většina dalších velkých duchovních učitelů velmi jasně zdůrazňují, že existuje já, které je třeba najít, a já, kterého se je třeba vzdát nebo se ho dokonce „zříci“ (Marek 8:35; Matouš 10:39, 16:25; Lukáš 9:24; Jan 12:25).
Tajemstvím je Kristus ve vás
To pravé já můžeme nazývat naší duší a to falešné já můžeme nazývat naším egem, naším malým nebo odděleným já. Když najdeme své pravé já, najdeme absolutní referenční bod, který je zároveň zcela v nás i zcela mimo nás. To zakotvuje duši ve velké a spolehlivé pravdě. „Mým nejhlubším já je Bůh!“ volala svatá Kateřina Janovská, když běhala ulicemi města, stejně jako již Koloským dopis volal jak Židům, tak pohanům: „Tajemstvím je Kristus ve vás – vaše naděje na slávu!“ (1,27).
Nalezení pravého já je třeba prověřit Písmem a tradicí
Jakmile je zdravá vnitřní autorita pravého já objevena, lze ji vyvážit vnější autoritou Písma a tradice. Naše zkušenost může být potvrzena zkušeností druhých. To nám dává jistotu, že jsme zakotveni v realitě, nikoli ve fantazii. To, že Bůh je zároveň zcela mimo nás a přesto zcela v nás, je podle mého názoru dokonalá rovnováha, které většina náboženství málokdy dosahuje.
Prameny:
[1] Augustine, Confessions, X, 38 (or 27 in some translations).
[2] The terms “true self” and “false self” were widely popularized by the pediatrician and child psychiatrist D.W. Winnicott (1896–1971). Father Richard recalls first encountering the term “true self” in the writings of Thomas Merton.
Adapted from Richard Rohr, Immortal Diamond: The Search for Our True Self (Jossey-Bass, 2013), 1–2, 3, 4–5.
Image Credit and inspiration: Mick Haupt, untitled (detail), 2022, photograph. Unsplash. Click here to enlarge image. A shattered mirror reveals the light within each broken piece. Letting go of the false self is not a loss, but a breaking through that allows more light in.