Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
R.Rohr: Ježíš chápe osobní svobodu jinak. Svoboda není schopnost být tím, čím nejsme, ale schopnost být plně tím, kým už jsme, rozvíjet své přirozené já, jak jen nám to božský čas a okolnosti dovolí. Dokonalou a plnou svobodou fíkovníku je stát se dokonalým a plným fíkovníkem.
Sůl země a křesťanství: Jsme známí spíše jako sůl, která zhoršuje rány, dráždí duše a ničí dobro. Jsme považováni za arogantní, panovačné, protivné a bez zájmu o vylepšení čehokoli kromě sebe samých. Jsme známí tím, že svou moc hromadíme, a ne že ji rozdáváme. Jsme známí tím, že zahanbujeme, nikoli žehnáme. Jsme známí tím, že svá slova používáme k pálení, nikoli k léčení.
To není to, co Ježíš zamýšlí, když nás nazývá solí země.
Tím, že Ježíš nazývá své učedníky „solí země“, neříká, že oni jsou ti spasení. Nikdy se nesnaží vytvořit klub „pouze pro členy“. Ježíš důsledně říká, že Bůh miluje ty, kdo jsou venku, stejně jako ty, kdo jsou údajně uvnitř; že mezi Ježíšovými nejbližšími následovníky je stejně milosrdenství venku jako tady. Ve skutečnosti neexistují ani insideři, ani outsideři! Ježíš nás vyzývá k tvořivé sebekritice a dává nám schopnost sebeobnovy.
Jste sůl země, ale když sůl ztratila svou chuť, jak jí lze slanost navrátit? Už není k ničemu dobrá, ale je odhozena a pošlapána. Vy jste světlo světa. Město postavené na kopci se nemůže skrýt. Lidé nerozsvěcují lampu a nestrkají ji pod koš, nýbrž ji stavějí na svícen a ona svítí všem v domě. Stejně tak ať vaše světlo svítí před ostatními, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích (Matouš 5,13-16).
Pokud opravdu toužíme slavit Vtělení, uvažujme o cestách, které nás vedou k hledání Emmanuela, Bůh je s námi, jako způsobu života. Nemusíme svou pozornost omezovat jen na Štědrý den nebo vánoční období. Kristovo světlo je zapáleno vždy. Určitě ho uvidíme, když budeme žít blahoslavenství a setkávat se s našimi sourozenci na okraji společnosti. Když se tak stane, možná s překvapením poznáme, že nás tam celou dobu vedlo právě Kristovo světlo.
R. Rohr: Plný a účastný význam Vánoc spočívá v tom, že toto jediné univerzální tajemství Božího vtělení je určeno i nám a pokračuje v nás! Nejde jen o důvěru v pravdu o Ježíšově těle, ale o důvěru v její pokračování skrze pokračující Tělo Kristovo – což je ještě větší akt víry, naděje a lásky a který jediný má moc měnit dějiny, společnost a všechny vztahy. Držet se pouze mentální víry v Ježíše jako „Boží dítě“ má v reálném světě malý nebo žádný účinek.
Advent není přijetím míru status quo, ale vtělením Božího míru, který žijeme ve světě. Tvůrci pokoje formovaní adventem jsou ti, kdo se brání impériu, kdo praktikují pohostinnost vůči bližním a kdo vstupují do solidarity s Bohem v díle osvobození pro všechny.
R.Rohr:
Kristus, kterého žádáme a na kterého čekáme, zahrnuje naše vlastní plné zrození a další zrození dějin a stvoření. Tomuto dospělému a kosmickému Kristu můžeme říci: „Přijď, Pane Ježíši“ (Zj 22,20) se zcela novým porozuměním a záměrnou vášní. Tím se celý náš život i život církve stává jedním obrovským „adventem“.
Riley: Mnozí z nás v honbě za duchovnem žalostně zanedbávají to fyzické. Zabýváme se učením o spáse, které se orientuje na jednu základní naději: nebe. A naše představy o nebi jsou často odosobněné – duchovním cílem je věčně překračovat hmotný svět…..
Maria říká: „Ano“, a tím, že říká „Ano“, se stává matkou nejen Krista, ale všech, kdo říkají „Ano“ zrození Boha….. Stejná vitální přítomnost, která pulzuje v Marii, je stejnou vitální přítomností, která se rodí v našich srdcích, je stejnou vitální přítomností, kterou zoufale potřebujeme, abychom společně snili a uskutečňovali novou budoucnost. V těchto tichých a svatých nocích Bůh Matka zasvěcuje i nás jako matky.