Kniha Jób nás nakonec ujišťuje, že víru lze navždy nalézt, podobně jako Kalvárii, „mimo hradby“. Ve skutečnosti právě tam nachází nejúrodnější půdu – na dně, u zlomených, na okrajích věcí.(R.Rohr)
Nespravedlivé utrpení pokračuje
Jobe.Tvůj příběh mi skutečně dává naději. Dává mi pocit, že dokud člověk žije na zemi, neexistuje žádná záruka, že nebude trpět, ať už je jakkoli nevinný nebo spravedlivý. (Gregorio Nsomboro)
Hluboce cítit, hluboce poznávat
Jsem přesvědčen, že lidé, kteří neprožívají hluboké pocity, nakonec ani hluboce nerozumí. Právě proto, že je Jób ochoten prožívat své emoce, je schopen se vyrovnat s tajemstvím utrpení ve své hlavě, srdci i nitru. Rozumí tomu komplexně, a proto se jeho prožitek smutku stává jak celistvým, tak posvátným.(R.Rohr)
Jobova odvaha procítit bolest
R.Rohr: Jsem přesvědčen, že lidé, kteří bolest hluboce citově neprožívají, nakonec ani hluboce nepochopí Jen díky tomu, že je Job ochoten cítit své emoce, je schopen se vyrovnat s tajemstvím ve své hlavě, srdci a nitru. Chápe celostně, a proto se jeho prožívání zármutku stává celistvým a svatým.