Shrnutí 38. týdne – Sobota, 26. září 2026
Neděle
Nemyslím si, že bychom se mohli nazývat křesťany, aniž bychom si za svůj ideál stanovili nenásilí.–Richard Rohr
Pondělí
Tato revoluce nenásilné lásky není utopickou fantazií. Existuje mnoho příběhů křesťanů, jejichž životy svědčí o této revoluci něhy a od nichž se můžeme naučit, co vyžaduje cesta nenásilí.–Emmanuel Katongole
Úterý
Zavázat se k míru a nenásilnému jednání, které přinese změnu, vyžaduje velkou sebezapření a odevzdání se Bohu.—Jean Zaru
Středa
Jen jedna věc je ještě obtížnější než vypořádat se s individuálním egem, a to je kolektivní ego, které je obvykle více maskované, chráněné a popírané. Pokud nebudeme ochotni se mu postavit, budeme i nadále součástí cyklů hněvu, nenávisti a násilí namísto uzdravení a spravedlnosti.–Richard Rohr
Čtvrtek
Toto je Ježíšovo jednoduché poselství: Svatost již nelze nalézt prostřednictvím oddělení či vyloučení, ale prostřednictvím radikálního začlenění. Jakýkoli systém založený na vyloučení pouze vytváří pevný základ pro násilí v myšlenkách, slovech i činech.–Richard Rohr
Pátek
Naším povoláním jako křesťanů je reagovat na Boží výzvu, abychom se připojili k božskému tanci soucitné a nenásilné lásky a ve spolupráci s Boží uzdravující silou vytvářeli podmínky pro skutečný mír.—Ken Butigan a Patricia Bruno
Touha po dobru pro všechny
Cvičení pro třicátý osmý týden
Rabínka Amy Eilberg uznává, že nastolení míru v nás samých, mezi lidmi i ve světě vyžaduje každodenní úsilí:
tvoje rozhodnutí
[Budování míru] je způsob, jakým se chováme ve světě, způsob, jak přinášet mír a být mírem v každodenních setkáních, v osobních i profesních vztazích, v komunitách, jejichž jsme součástí, a v našem životě jako národa. V tomto širším smyslu se při každé lidské interakci implicitně rozhodujeme, zda budeme jednat nenásilně a s úctou, nebo s nepřátelstvím a odsuzováním. Žít v duchu odhodlání k míru je práce na plný úvazek, něco, co můžeme dělat všude tam, kde v našem životě přicházíme do styku s lidmi. Týká se to nás všech a je to celoživotní úkol.
pro duchovní cnosti
Z tohoto širokého pohledu je praxe budování míru vyjádřením duchovních ctností ceněných ve většině náboženských tradic, jako je laskavost, soucit, mírnost, velkorysost, trpělivost a úcta ke všem lidem… [1]
Chceme mír pro všechy
Je to tak jednoduché a zároveň tak náročné. Touha po blahu všech lidí je tím, co nás pohání k práci pro mír, a právě tato touha nám umožňuje starat se o všechny lidi v jakémkoli konfliktu. Ačkoli můžeme být více spojeni s jednou „stranou“ nebo více nakloněni jednomu úhlu pohledu ve sporu, na hlubší úrovni vnímáme pouto společné lidskosti se všemi zúčastněnými. Chceme pro ně všechny to nejlepší. Stejně jako rodič, který reaguje na odcizení mezi svými dětmi, chce, aby byly všechny šťastné, aby se všem dařilo a aby všechny byly osvobozeny od bolesti způsobené narušenými vztahy… Čím více z nás přijme tento cíl jako záměr svého života, tím více míru a harmonie bude na světě. [2]
Prameny:
[1] Rabbi Amy Eilberg, From Enemy to Friend: Jewish Wisdom and the Pursuit of Peace (Orbis Books, 2014), 222.
[2] Eilberg, From Enemy, 265.
Image credit and inspiration: Richard Bell, untitled (detail), 2022, photo. Unsplash. Click here to enlarge image. Like a wall bearing color instead of division, we practice a love that reaches toward the other, refusing to choose a single side.