Nespravedlnost války a naléhavá potřeba míru a úplného odzbrojení

Z toho tedy vyplývá, že celé křesťanství je povoláno odmítnout nevýraznou a zdánlivě racionální logiku, která vidí na jedné straně nevyhnutelnost použití zbraní v reakci na utrpěnou agresi a na straně druhé další začátek nevyčerpatelných závodů ve zbrojení, které mají vést k osvobození okupovaných území a obnovení statu quo, ale spouští nekonečný konflikt, který působí nesmírnou devastaci a nepřijatelné ztráty na lidských životech. Nezbytné odmítnutí takového podvodu se musí promítnout do povinnosti podporovat a prosazovat konkrétní politická rozhodnutí při hledání dialogu a porozumění, po vzoru setkání svatého Františka a sultána.

Mezináboženské nenásilí

V době, kdy svět visí na pokraji jaderného a ekologického zničení a kdy vedeme válku ve jménu náboženství, musíme zkoumat náboženské kořeny nenásilí, stejně jako to dělal Gándhí. Možná pak uslyšíme výzvu k odzbrojení, abychom se navzájem objali jako sestry a bratři a přijali dar míru, který nám již byl dán.

Bůh je mírotvůrce

Zvu nás ke společnému rozhovoru o tom, co znamená následovat vzkříšeného, nenásilného Ježíše, který nás vyzývá, abychom byli tvůrci pokoje, odložili meč a milovali všechny, dokonce i nepřátele našeho národa.

Ženy pracující pro mír

Nebylo to vždycky snadné. Ženy, které trpěly téměř tak dlouho, jak si jen pamatují, dospěly do bodu, kdy se dívají dolů, ne dopředu. Ale jak jsme pokračovaly v práci, ženy začaly zvedat oči a naslouchat. Nikdo k nim předtím takhle nemluvil.

život a rozjímání

Vytváření míru v době války

František se bezpochyby nejznáměji pustil do mírotvorné činnosti v roce 1219, kdy neúspěšně kázal křesťanským křižákům o míru a následně osobně navštívil egyptského sultána Malika al-Kamila (1180-1238). V jedné zprávě o jeho interakci s křesťanskými vojáky František říká: „Když budu mlčet, mé svědomí mě nenechá na pokoji.“