Pokud odevzdáme svá srdce, vůli a životy živému Bohu míru, věřím, že dostaneme dar vzkříšení míru a staneme se nástroji Božího míru a univerzální lásky. Vzkříšení znamená nemít nic společného se smrtí, nemít v sobě ani stopu násilí. ( John Dear )
Závazek k nenásilí
Ať už jsou nepokoje jakékoli, ať už jsou rozdíly mezi lidmi jakékoli, ať už je násilí jakékoli, následovníci Ježíše, kteří přijali jeho poslání, se mohou odmítnout nechat odradit od jeho transcendentního poselství míru. Kéž přijde čas, kdy církev jako církev míru bez jakýchkoli vazeb na násilí bude moci pozdravit lidskou rodinu slovy: „Mír s vámi.“
Mohou být křesťané tvůrci míru?
A myslím, že jsem jako nikdy předtím pocítil výzvu být následovníkem Ježíše a uviděl jsem, jak privilegované postavení my křesťané máme ve Svaté zemi i ve světě obecně, když stojíme v mezeře mezi našimi židovskými a muslimskými bratry a sestrami a odvažujeme se kázat lásku k našim nepřátelům, odvažujeme se věřit, že mír je možný, odvažujeme se brát Ježíše za slovo.
Ježíš nás vyzývá, abychom se snažili o pokoj
R.Rohr: V horském kázání Ježíš definuje mír jiným způsobem, který nazýváme Pax Christi, Kristův mír. Ve zbývajících blahoslavenstvích Ježíš spojí svůj mír se spravedlností a sebeobětováním (viz Mt 5,10). Pax Romana vytváří falešný mír obětováním druhých; Pax Christi čeká a pracuje na pravém míru obětováním falešného já moci, prestiže a majetku.
Nespravedlnost války a naléhavá potřeba míru a úplného odzbrojení
Z toho tedy vyplývá, že celé křesťanství je povoláno odmítnout nevýraznou a zdánlivě racionální logiku, která vidí na jedné straně nevyhnutelnost použití zbraní v reakci na utrpěnou agresi a na straně druhé další začátek nevyčerpatelných závodů ve zbrojení, které mají vést k osvobození okupovaných území a obnovení statu quo, ale spouští nekonečný konflikt, který působí nesmírnou devastaci a nepřijatelné ztráty na lidských životech. Nezbytné odmítnutí takového podvodu se musí promítnout do povinnosti podporovat a prosazovat konkrétní politická rozhodnutí při hledání dialogu a porozumění, po vzoru setkání svatého Františka a sultána.
Mezináboženské nenásilí
V době, kdy svět visí na pokraji jaderného a ekologického zničení a kdy vedeme válku ve jménu náboženství, musíme zkoumat náboženské kořeny nenásilí, stejně jako to dělal Gándhí. Možná pak uslyšíme výzvu k odzbrojení, abychom se navzájem objali jako sestry a bratři a přijali dar míru, který nám již byl dán.
Bůh je mírotvůrce
Zvu nás ke společnému rozhovoru o tom, co znamená následovat vzkříšeného, nenásilného Ježíše, který nás vyzývá, abychom byli tvůrci pokoje, odložili meč a milovali všechny, dokonce i nepřátele našeho národa.
Ženy pracující pro mír
Nebylo to vždycky snadné. Ženy, které trpěly téměř tak dlouho, jak si jen pamatují, dospěly do bodu, kdy se dívají dolů, ne dopředu. Ale jak jsme pokračovaly v práci, ženy začaly zvedat oči a naslouchat. Nikdo k nim předtím takhle nemluvil.
Vytváření míru v době války
František se bezpochyby nejznáměji pustil do mírotvorné činnosti v roce 1219, kdy neúspěšně kázal křesťanským křižákům o míru a následně osobně navštívil egyptského sultána Malika al-Kamila (1180-1238). V jedné zprávě o jeho interakci s křesťanskými vojáky František říká: „Když budu mlčet, mé svědomí mě nenechá na pokoji.“