Týden třicátý pátý: Mezináboženské přátelství a solidarita-Pátek, 29. srpna 2025
Nenapadá mě nic prorockého než kázat evangelium Ježíše. Nic radikálnějšího, protikulturnějšího než pěstovat a prosazovat hodnoty Ducha – lásku, mír, radost, trpělivost, laskavost, dobrotu, mírnost, věrnost i sebeovládání – v malých i velkých věcech.—Cyprian Consiglio, Epiphanies
Camaldolský mnich a skladatel Cyprian Consiglio sdílí vzpomínku na návštěvu Izraele a Palestiny:
Izraelita se modlí za Palestince
Jedním z nejsilnějších obrazů, které mám z mé krátké, ale intenzivní pouti do Svaté země, je rabín Eli, který byl pravděpodobně nejbližší postavou hebrejského proroka, jakou jsem kdy potkal. Byl to Izraelec, který byl několikrát zatčen za solidaritu s Palestinci a protesty proti porušování jejich lidských práv…
Je pozdě k míru?
Stáli jsme na vyvýšeném místě ve východním Jeruzalémě a dívali se na sporná území. Rabín Eli nám ukazoval různé části bezpečnostní zdi, která se klikatila palestinskou zemí. Ukázal nám mapu nové osady, jejíž výstavba měla začít navzdory OSN a USA a která by fakticky rozdělila Palestinu na dvě části, čímž by Palestincům znemožnila mít souvislé území, které by mohli nazývat svým státem, a fakticky by zničila takzvané dvoustátní řešení. Rabín Eli řekl: „A tak se ptáme sami sebe: Kolik je hodin? Je čtvrt na půlnoc? Je pět minut před půlnocí? Vzhledem k tomuto vývoji si myslím, že je minuta před půlnocí. Je téměř příliš pozdě.“
Z radlic jsme ukovali meče
Ten okamžik se mi tak hluboce vryl do paměti, že jsem na cestě domů v letadle napsal celou píseň s názvem „One Minute to Midnight“ (Minuta před půlnocí), která se nejvíce podobá protestní písni ve stylu 60. let, jakou jsem kdy napsal. Jedna ze slok obsahovala verše, které byly mou smutně ironickou verzí slavných veršů proroka Izaiáše: „Z našich pluhů jsme ukovali meče / a z našich prořezávacích nožů jsme vyrobili kopí.“ A dodal jsem: „Zjevení jsme proměnili v bitvu slov / a z našich svatých knih jsme vyrobili zbraně.“
Consiglio se cítí změněn solidaritou rabína Eliho s palestinským lidem:
Křesťané mají kázat a činit lásku a mír k nepřátelům
Moji přátelé mi řekli, že když jsem se vrátil z té cesty do Svaté země, změnilo se moje kázání. Bylo více zapálené, více „prorocké“, řekl bych. Byl jsem rozhořčen frustrací a nabit energií z rozrušení, které jsem pocítil, když jsem zblízka viděl situaci, která byla zjevně neudržitelná a očividně nespravedlivá, ale bez viditelného řešení a bez nikoho s dostatečnou morální autoritou, aby vše „napravil“. A myslím, že jsem jako nikdy předtím pocítil výzvu být následovníkem Ježíše a uviděl jsem, jak privilegované postavení my křesťané máme ve Svaté zemi i ve světě obecně, když stojíme v mezeře mezi našimi židovskými a muslimskými bratry a sestrami a odvažujeme se kázat lásku k našim nepřátelům, odvažujeme se věřit, že mír je možný, odvažujeme se brát Ježíše za slovo.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Cyprian Consiglio, Epiphanies of Nature and Grace: Twelve Meditations from a Life in Dialogue (Orbis, 2025), 98–99, 105–106.
Image credit and inspiration: Ashkan Forouzani, untitled (detail), 2020, photo, Iran, Unsplash. Click here to enlarge image. Each bead in a strand could represent a faith tradition—rising beyond rivalry to something new, larger, and whole—while holding fast to the beauty of its own singular shape.