Dvacátý čtvrtý týden: Františkánská kontemplace a akce
Otec Richard popisuje, jak se svatý František zasazoval o nastolení míru v době křížových výprav:
Když budu mlčet nenechá mi na pokoji mé svědomí
František se bezpochyby nejznáměji pustil do mírotvorné činnosti v roce 1219, kdy neúspěšně kázal křesťanským křižákům o míru a následně osobně navštívil egyptského sultána Malika al-Kamila (1180-1238). V jedné zprávě o jeho interakci s křesťanskými vojáky František říká: „Když budu mlčet, mé svědomí mě nenechá na pokoji.“
I když neposlouchají..
Světec vyskočil na nohy a vrhl se ke křesťanům s varovným voláním, aby je zachránil, zakázal válku a pohrozil katastrofou. Ti však jeho pravdu brali jako žert. Zatvrdili svá srdce a odmítli se obrátit. Zaútočili, zaútočili, bojovali a pak nepřítel udeřil zpět. . . . Masakr byl tak velký, že mezi mrtvými a zajatci se počet našich sil snížil o šest tisíc. Soucit s nimi hnal svatého muže neméně než lítost nad tím, co provedli, je přemohl. [1]
Novinář Paul Moses napsal podrobnou historii Františkovy návštěvy u sultána. Moses píše: „František byl ve svém kostele:
Najít společnou řeč
Uprostřed války našli František z Assisi a sultán Malik al-Kamil společnou řeč při setkání u obleženého egyptského města Damietta v roce 1219. V té době už křížové výpravy probíhaly více než sto let. Křesťané dobyli Jeruzalém od muslimů v roce 1099, ale o osmdesát osm let později utrpěli zničující ránu, když si jej velký válečník Saladin vzal zpět. V následujících desetiletích papežové podnikali jednu neúspěšnou vojenskou akci za druhou, aby získali zpět území ve Svaté zemi. . . .
[František] se svým způsobem pokusil tento koloběh násilí zastavit. . . .
Zevrubný pohled na první dokumenty týkající se Františka ukazuje, že snaha o mír – mír zahrnující jak ukončení války, tak širší duchovní proměnu společnosti – byla jádrem Františkovy služby, a tedy i jádrem jeho poslání na sultánově dvoře. [2]
Otec Richard pokračuje:
Nejprve je třeba mít mír ve svém srdci
František se vrátil do Assisi jako velmi sklíčený muž. Přesto jsou jeho varování určená jeho následovníkům výstižná pro tvůrce míru a ty, kdo v dnešní době usilují o spravedlnost:
Když hlásáte mír svými ústy, ujistěte se, že větší mír je ve vašich srdcích. Ať vaším prostřednictvím nikdo neprovokuje k hněvu nebo pohoršení, ale ať je každý skrze vaši mírnost přitahován k pokoji, laskavosti a harmonii. Vždyť k tomu jsme byli povoláni: uzdravovat zraněné, ovazovat zlomené a připomínat bloudící. [3]
František radikálně vycházel z Ježíšova učení
Spory a msty byly ve Františkově době tak běžné, že málokdo chodil do ciziny neozbrojen. Přesto František zakázal svým stoupencům bojovat, nosit zbraně, nebo dokonce přísahat věrnost nějakému šlechtici. Jeho učení a služba vycházely z Ježíšova učení z Kázání na hoře, Matoušova evangelia 5,9, kde se říká: „Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími dětmi.“
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Prameny:
[1] Thomas of Celano, The Remembrance of the Desire of a Soul, 2nd book, chap. 4, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 2, The Founder (New York: New City Press, 2000), 265–266.
[2] Paul Moses, The Saint and the Sultan: The Crusades, Islam, and Francis of Assisi’s Mission of Peace (New York: Doubleday Religion, 2009), 2–3, 4.
[3] The Legend of the Three Companions, chap. 14, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 2, The Founder (New York: New City Press, 2000), 102.
Adapted from Richard Rohr, Near Occasions of Grace (Maryknoll, NY: Orbis Books, 1993), 88–90.
Image credit: Carrie Grace Littauer, Daily Meditation 2022 Series (detail), 2022, photographs, Colorado. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge the image.
This year we invited a few photographers, including Carrie, to share their vision with us in an artistic exploration for the Daily Meditations. The inspiration questions we asked each artist to create from were: How do you as an artist connect to and engage with (S)spirit and/or tradition(s)? How can we translate deeper truths through a lens? and How can we show our inherent connectedness (of humans, nature, other creatures, etc.) through imagery? This week’s images by Carrie Grace Littauer appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: What intersects most with my contemplative practice – [is] to venture into my backyard for contemplative walks and photography of what I find there. I’m often stunned. Finding the beauty in the every day and right under my nose seems like the greatest spiritual invitation. —Carrie Grace Littauer