Dvacátý čtvrtý týden: Františkánská kontemplace a akce
Sestra José Hobdayová (1929-2009) byla moderní františkánkou, jejíž život byl příkladem jejího věroučného odhodlání k aktivismu a kontemplaci. Editorka Mary Ford-Grabowskyová popsala sestru Hobdayovou takto:
Jakou ideu představuje sv. František z Assisi?
Hobdayová byla senecká stařenka, významná římskokatolická představitelka a františkánská sestra, která se plně hlásí k radikálnímu ideálu svatého Františka o svaté chudobě. . . . Je také mystičkou a kontemplativní, je pozemskou bojovnicí a starší průvodkyní na cestě moudrosti a především je zapálenou služebnicí chudých, zejména chudých indiánů.
Otevřenost a pomoc druhým
Sestra José žije v maximální prostotě dobrovolné chudoby v malém domku v Gallupu v Novém Mexiku, který je ze všech stran obklopen indiánskými rezervacemi a puebly. Tak jako kdysi lidé přicházeli do cely Juliány z Norwiche nebo do pohostinství Dorothy Dayové, tak dnes přicházejí lidé k teplému krbu sestry José pro duchovní vedení a materiální pomoc a nikdo neodchází bez pomoci. [1]
Slib chudoby není břemeno
Hobdayová brala svůj františkánský slib chudoby vážně; nevnímala ho jako břemeno, které je třeba snášet, ale jako cestu k prostotě a svobodě:
Jde o jednoduchý život ve svobodě
Prostý život není o elegantní skromnosti. Ve skutečnosti nejde o odepření všeho, co je pro náš život užitečné a prospěšné. Není o přísných pravidlech a přísných předpisech. Abychom mohli žít jednoduše, musíme brát v úvahu všechny tyto aspekty a mohou být v určité míře zahrnut. Jednoduchý život je o svobodě. Jde o svobodu zvolit si raději prostor než nepořádek, zvolit si raději otevřený a velkorysý způsob života než bezpečný a chráněný způsob.
Svoboda je o volbě přijmout darovaný život s otevřenou náručí
Svoboda je o volbě. Raději si svobodně zvolit méně než více. Jde o to, vybrat si čas pro lidi a myšlenky a pro vlastní růst, a ne pro údržbu, hlídání, vlastnictví a úklid. Jednoduchý život znamená procházet životem spíše zlehka, těšit se z obyčejných a jemných věcí. Jde o poezii a tanec, píseň a umění, hudbu a půvab. Je o optimismu a humoru, vděčnosti a uznání. Jde o o přijímání života s široce otevřenou náručí. Je o žití a dávání bez závazků. . . .
Jde o to se uvolnit od strachů a obav
Jednoduchý život je tak blízký jako země, na které stojíme. Je stejně dalekosáhlý jako vesmír, který nás nutí zalapat po dechu. Jednoduchý život je uvolněné chápání peněz, věcí, a dokonce i přátel. Jednoduchost si váží myšlenek a vztahů. Váží si jich více, protože prostota nelpí na věcech, lidech ani vztazích, ani se je nesnaží vlastnit. Jednoduchost nás osvobozuje uvnitř, ale osvobozuje i ostatní. . . . Jednoduchý život je vyjádřením přítomnosti. Skutečné já. Díky této prostotě jsme vítáni mezi bohatými i chudými. . . .
A žít jednoduchý život tam kde zrovna jsme
Nebudeme šťastní, když budeme žít sobecky v malém světě. Musíme žít s vědomím a ve spojení s celým skutečným světem. Naším vesmírem. Naším okolím Naším životním prostředím. Naší zemí. Naším vzduchem. Naše zásoby vody. Naše země. Náš soused. Naše auto. Naše domy. To vše je součástí jednoduchého života. [2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Prameny:
[1] Mary Ford-Grabowsky, ed., Sacred Voices: Essential Women’s Wisdom through the Ages (San Francisco: HarperSanFrancisco, 2002), 209–210.
[2] José Hobday, Simple Living: The Path to Joy and Freedom (New York: Continuum, 2006), 1–2, 10.
Image credit: Carrie Grace Littauer, Daily Meditation 2022 Series (detail), 2022, photographs, Colorado. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge the image.
This year we invited a few photographers, including Carrie, to share their vision with us in an artistic exploration for the Daily Meditations. The inspiration questions we asked each artist to create from were: How do you as an artist connect to and engage with (S)spirit and/or tradition(s)? How can we translate deeper truths through a lens? and How can we show our inherent connectedness (of humans, nature, other creatures, etc.) through imagery? This week’s images by Carrie Grace Littauer appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: What intersects most with my contemplative practice – [is] to venture into my backyard for contemplative walks and photography of what I find there. I’m often stunned. Finding the beauty in the every day and right under my nose seems like the greatest spiritual invitation. —Carrie Grace Littauer