Pojem a lidská zkušenost matky je tak prvotní, tak velký, hluboký, univerzální a široký, že aplikovat jej pouze na naše vlastní matky je příliš malá nádoba. Lze jej vztáhnout pouze na Boha. To je revoluční! Matka je pro Juliana nejlepším popisem samotného Boha!
Oslnivá temnota
Útěchu nenacházela v hněvivém Bohu-otci svého dětství, ale v bezpodmínečně milující Matce-Bohu, která si nemohla pomoci a odpustila prohřešky každého ze svých milovaných dětí. Poznala, že vše, co je, by se mohlo vejít do lískového oříšku v Boží dlani a že to vše trvá, protože Bůh zbožňuje každou částečku svého stvoření. Uvědomila si také, že i když se nám teď noc zdá neproniknutelná, blíží se úsvit, kdy na vlastní oči uvidíme, že nejenže každá maličkost bude v pořádku, ale že tomu tak bylo od začátku.
Země je zároveň Matkou
Božství které se projevuje jako „zelená síla“ (Síla plného života) a která prostupuje úplně vším kolem nás. Je to životodárná energie které je naplněná kvalitní ženskou silou.
Bůh Matka
Bůh není daleko od nikoho z nás, protože je v Bohu že žijeme, pohybujeme se a existujeme. Ačkoli apoštol konkrétně nejmenuje lůno, v žádném jiném okamžiku v lidské životě neexistujeme v jiná osoba než v lůně. Pavel si tedy představuje celou lidskou rasu – lidi všech barev, všechna náboženství, všechny politické a ekonomické systémy – jako živé, pohybující se a existující v kosmickém lůně Jediného Boha.
Bůh v ženských symbolech
Proč se křesťanství na Východě i na Západě bezhlavě zamilovalo do zdánlivě obyčejné ženy Marie, která je v Novém zákoně vedlejší postavou?