Jedenáctý týden : ženství Boha
Písmo i tradice nabízejí metafory Boha jako ženy, který má ženské vlastnosti nebo plní tradičně ženské role. Tento týden se zamyslíme nad důsledky, které má Božské ženství v našich životech. Otec Richard popisuje Marii jako ženský symbol božské přítomnosti:
Ježíš byl muž, ale Kristus byl a je mimo pohlaví
Ježíš byl muž. Kristus existuje mimo pohlaví, takže by se mělo očekávat, že dlouhá tradice by našla ženské způsoby, vědomě nebo nevědomě, aby symbolizovaly úplné Božské vtělení a přidala Bohu také ženský charakter . Bible to často dělá.
Marie je milována po celém světě a přitom jde o obyčejnou ženu
Proč se křesťanství na Východě i na Západě bezhlavě zamilovalo do zdánlivě obyčejné ženy Marie, která je v Novém zákoně vedlejší postavou? Dali jsme jí jména jako Theotokos, Matko Boží, Královno Nebes, Notre Dame, La Virgen, Panna pro jména jiných míst, Nuestra Señora, Naše Matka Zármutku, Panna Maria Věčné Pomoci a Panna Maria téměř každé vesnice nebo svatyně v Evropě. Je zjevné že nemáme co do činění jen s jedinou ženou, ale se základním symbolem. Podlenázvosloví Carla Junga (1875–1961), „archetypem“ – obrazem, který v sobě obsahuje celou řadu významů, které nelze logicky sdělit, ale jsou zakotveny v našem kolektivním nevědomí.
Marie je symbolem pro mystické myšlení
V obrazotvornosti mystiků symbolizuje Maria první inkarnaci – nebo Matku Zemi, jestli to tak smím nazvat. (Netvrdím, že Marie je první inkarnace. marie se stala přirozeným archetypem a symbolem pro ni a to zejména v umění.) Věřím, že Maria je hlavním ženským archetypem Kristova tajemství. Tento archetyp se objevoval v Písmu i dříve. A to jako Sophia neboli Svatá moudrost (viz Přísloví 8:1–3; Moudrost 7:7–14) a znovu v knize Zjevení (12:1–17) ve vesmírném symbolu „ženy oděné sluncem a stojící na měsíci“. Ani Sofie, ani žena ve Zjevení není přesně Marie Nazaretská, ale v mnoha ohledech obě – ale i každá z nich rozšiřuje naše chápání Božského ženství.
Marie ztvárňuje naše podvědomé představy o Bohu
Jung věřil, že umělci ztvárňují vnitřní představy, které duše potřebuje, aby viděla sama sebe a umožnila svou vlastní proměnu. Spočítejte si, kolik obrazů v muzeích umění, kostelech a domovech ukazuje nádherně oblečenou ženu. Nabízí nám jí k obdivu – a spolu s ní – často nahé dítě. Chlapce.
Co sděluje naší duši samotná všudypřítomnost Mariina obrazu ?
Myslím, že to vypadá nějak takto:
První inkarnace (neboli stvoření) je symbolizováno Sofií – Moudrostí – krásnou, ženskou, pestrobarevnou, půvabnou Marií.
Marie nám neustále nabízí Ježíše, Boha vtěleného do zranitelnosti a nahoty.
Maria se stala symbolem prvního univerzálního vtělení.
Dále nám předává Druhé vtělení, zatímco ona zůstává v pozadí; V popředí je vždy dítě.
Matka Země představuje Duchovního Syna, dvě první fáze Vtělení.
Ženská vnímavost a její Ano.
A vyzývá nás, abychom také my nabídli své vlastní ano.
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, The Universal Christ: How a Forgotten Reality Can Change Everything We See, Hope for, and Believe (New York: Convergent, 2019, 2021), 122–124.
Image credit: Toni Frisell, Nuns Clamming on Long Island (detail), 1957, photograph, New York, public domain. Jenna Keiper, Untitled Rose, (detail), 2020, photograph, used with permission. Annie Spratt, Women farming cassava in Sierra Leone (detail), 2017, photograph, Sierra Leone, Unsplash, free use. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: Divine expression comes in many forms. The Divine Feminine meets, nurtures, and is in us all, regardless of gender. Like a rose in a forgotten window, She Is and continues to be, despite attempts to neutralize her fragrance.