přesto mi právě toto poznání - že jsem ještě nežil lásku - umožňuje stát pod vodopádem nekonečného milosrdenství. Teprve pak vím, jak nechat milosrdenství volně proudit skrze mě. To, že ji nezaslouženě přijímám, mi umožňuje ji nezaslouženě dávat. 

Síla odpuštění

Pokud „nechápeme“ odpuštění, uniká nám celé tajemství. Stále žijeme ve světě meritokracie, myšlení quid-pro-quo(př.: něco za něco), výkonu a chování, které si zaslouží ocenění. Odpuštění je velkým rozmrazením veškeré logiky, rozumu a důstojnosti. Je to rozplynutí se v tajemství Boha jako nezasloužené lásky, nezasloužené milosti, pokory a bezmoci Božského milence.