Víte, vždy jsme zklamáni tím, co skutečně máme. Vždy se ženeme do budoucnosti. Důvodem, proč spěcháme do budoucnosti, je to, že neprožíváme celistvost v přítomnosti. A když jsme nepochopili přítomnost, žijeme vždy v iluzi. Je to iluze, že příští okamžik nebo místo bude lepší. Až budu za tímhle rohem, až uvidím tenhle kostel, až se dostanu do Jeruzaléma, až se dostanu do hotelu – ať už to bude cokoli.
