Nenásilí: Křesťanské povolání – Pátek, 25. září 2026
Duchovní život nám připomíná, že naším skutečným domovem není dům strachu, v němž vládne síla nenávisti a násilí, ale dům lásky, kde přebývá Bůh.—Henri Nouwen, Hle, krása Páně: Modlitba s ikonami
Aktivisté Ken Butigan a Patricia Bruno chápou víru jako středobod veškerého uzdravujícího působení nenásilí:
Jak žít v systému násilí?
Žijeme uprostřed systému násilí… Máme se podřídit jeho ponižující destruktivitě? Máme se sami stát násilníky? Tváří v tvář tomuto násilí jsme vyzýváni, abychom ztělesnili Boží touhu po světě, v němž je ctěno jak zranění, tak posvátnost každého člověka….
Jak je přítomen Bůh?
Proměňující síla nenásilí začíná a končí Boží přítomností. Právě tato přítomnost přerušuje spirálu násilí. Právě tato přítomnost uzdravuje a sjednocuje to, co bylo odděleno a rozbité… Duch našeho sjednocujícího Boha je přítomen, když se konflikt vyřeší, když se scénář násilí přepíše tak, aby zahrnoval posvátnost všech stran, a když se kreativita využije k přerušení spirály odvetných opatření.
Bůh není svázán se systémem násilí
Bůh lásky je naší nejvyšší realitou. Boží láska se na nás nekonečně vylévá, oživuje nás a proměňuje. S vědomím toho křesťanská nenásilnost zpochybňuje zjevné i skryté tvrzení systému násilí, že je základem života a že i Bůh podléhá logice násilí. Křesťanská nenásilnost se tomuto přesvědčení aktivně brání jako modlářství. Bůh není svázán systémem násilí. Boží láska je schopna přetrhnout každé pouto, proměnit každou formu nadvlády či ublížení, uzdravit každé odloučení a roztříštěnost. Bůh, nikoli násilí, je počátkem i koncem všeho, co je.
Nenásilí je povoláním, k němuž jsou křesťané povoláni:
Naším povoláním jako křesťanů je reagovat na Boží výzvu, abychom se připojili k božskému tanci soucitné a nenásilné lásky a ve spolupráci s Boží uzdravující silou vytvářeli podmínky pro skutečný mír. V tomto duchu jsme povoláni ke službě aktivního nenásilí v našich domovech, na našich pracovištích, v našich církvích, na ulicích, ve světě jako celku i v nás samých. To znamená, že nenásilí není pouhým nástrojem či taktikou. Je to duchovní cesta, která s Boží láskou převrací systém násilí v našich vlastních životech i v životě světa….
Nenásilí je duchovní cesta víry v lásku
Zapojit se do aktivního nenásilí je jak aktem víry v Boha lásky, tak způsobem, jak Boha lásky prožívat.
Prameny:
“Seven Principles of Christian Nonviolence” in From Violence to Wholeness, Ken Butigan with Patricia Bruno eds. (Pace e Bene Franciscan Nonviolence Center, 1999), 46–47.
Image credit and inspiration: Richard Bell, untitled (detail), 2022, photo. Unsplash. Click here to enlarge image. Like a wall bearing color instead of division, we practice a love that reaches toward the other, refusing to choose a single side.