Trojice - týden 11

Země je zároveň Matkou

jedenáctý týden: Božské ženství

Božské ženství působilo vždy a po celém světě, i když to nebylo potvrzeno nebo dokonce uznáno (R.Rohr)

Nastala nová doba – toužíme po ženství

V současnosti jsme svědky velké touhy po zralém ženství a to na všech úrovních naší společnosti. Potřebujeme jej v politice, v ekonomice. Touží po ní naše psychika, hledáme jí v kultuře, dosazujeme jí vzorů vedení. Potřebuje jí i naše teologie. Proč? Svět se stal příliš bojovný, je naplněn soutěživostí, zmechanizovaný a přestal být kontemplativní. Jsme proto velmi nevyvážení.

ženství je spíše tajemné a skryté

Stejně jako Kristovo tajemství, tak i hluboké ženství často pracuje spíše v podzemí a tajemnými způsoby. Proto je jeho poselství více opojné. Církev a kultura často popírají roli ženy a když jí uznávají, tak spíše jen formálně. Božské ženství přesto pokračovalo a pokračuje v uplatňování své neuvěřitelné moci a to spíše na duchovní a osobní úrovni. Ženská síla je totiž hluboce vztahová, a proto umí proměňovat nový život nejen z lůna, ale i z našich symbolických „hrobek“, do nichž jsme uzamkli naše osobní zranění a bolest. [1]

Působení ženství odhaluje poezie

Poslechněte si nádhernou a odvážnou báseň z knihy Přísloví 8:30–31:

„Byla jsem po Božím boku, jako jeho mistr, těšila jsem boha den za dnem, vždy jsem si hrála v Boží přítomnosti, hrála jsem si všude v Božím světě, těšila jsem se z něho a po jeho boku věrně jsem stála.“ (EKU: Byla jsem mu (Bohu) věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas.) – [Otec Richard komentář: Přečtěte si Přísloví 8:22–31, a budete uchváceni a šokováni jak je zde pojata Sofie ženská stránka stvoření a to od samého počátku. Kdo však měl odvahu takto mluvit v monoteistickém náboženství?]

Hildegarda z Bingenu prozradila o ženství víc

Mystička a učitelka církve Hildegarda z Bingenu (1098–1179) učila o ženských vlastnostech Boha a zpochybňovala tím církev i její současnou kulturu. Spisovatelka a duchovní učitelka Mirabai Starr níže uvažuje o Hildegardině významu pro naši dobu:

Ačkoli Hildegarda byla uznávána jako svatá ve své vlasti . . . v průběhu věků její učení upadlo v zapomnění. Teprve začátkem dvacátého století, v prostředí, kdy začal být obnovován zájem o ženskou spiritualitu, bylo Hildegardino učení znovu oživeno. Hildegarda uznávala přírodu jako posvátnou a navíc jako vynikající hudební skladatelka oslovila naši současnou touhu po spiritualitě. Pomáhá nám naiít společensky významnou a přitom skutečně živou spiritualitu. [2]

Intimní mystika

Starr zkoumala Hildegardiny vize:

Hildegarda žasla nad Stvořitelovým dílem. Byla okouzlena vším co stvořil. Její mystika je intimní – až erotická. Vymyslela termín plodná svěžest, který má evokovat svěží, extravagantní, cele osvěžující a kvetoucí kvalitu Božství. Božství, které se projevuje jako „zelená síla“ (Síla plného života) a která prostupuje úplně vším kolem nás. Je to životodárná energie, která je naplněna kvalitní ženskou silou.

Země je neustále naše Matka
je Matkou všeho, co je přirozené,
je Matkou všeho, co je lidské.
Ona je Matkou všeho,
a z ní pokračuje život všeho [3]

Pro Hildegardu je Syn vtělením Svatého [v lidské podobě], ale Matka vytváří prostor z něhož Boží Slovo vychází do světa. [4]