Trojice

Být odpojeni od Trojice je bolestivé (The Pain of Disconnection)

Otec Richard nám píše o tom, co nás stála ztráta zkušenosti s Bohem jako s Trojicí:

Odcizili jsme se celku

V naší době mnoho lidí trpí duševními a psychickými chorobami. Mnoho lidí také zažívá odcizení od společnosti, od svých vlastních rodin a dokonce i od sebe. Jedním slovem, jsou nezávislí – nejsou připojení. Důvod? Je nám stále opakováno, že jsme každý sám za sebe. Můžeme sami překonat odpojení od celku? Vazby, které nás vzájemně spojují, byly přerušeny. Nevíme, jak se znovu propojit. Až příliš často nám zdůrazňovali, že jsem každý jen sám za sebe, že jsme každý individuální povaha, a to právě na úkor našeho nejhlubší vnitřní spojení se vším ostatním.

Duše? Ano – vzájemnost se všemi

Ve všech velkých světových náboženstvích se používá pro nejhlubší vnitřní spojení slovo  duše. Všichni to slovo známe a používáme. Přesto se mi zdá, že jsme začali pochybovat o samotné existenci duše, a to nejen v sobě, ale i ve všem ostatním. Duše v sobě zahrnuje vzájemně prospěšný vztah. To znamená, že jakmile ji v sobě najdeme , najdeme ji pak i jinde. Pokud jí ale jinde nevidíme, tak se vsadím, že jsme ji neobjevili ještě ani v sobě . 

Uvědomit si že nejsme sami

Brazilský teolog osvobození Leonardo Boff (nar. 1938) píše, že i prostý výrok “Věřím v Boha” nám vnitřně pomáhá si uvědomit, že nejsme sami:

Řeknu-li, že “Věřím v Boha”, tak to znamená, že existuje Někdo, kdo mě obklopuje, kdo mě celého objímá a miluje mě. Někdo mě zná lépe než já sám, je hluboko v mém srdci, kam se nemohou dostat ani moji nejbližší. Někdo, kdo zná tajemství všech tajemství a kdo ví, kam vedou všechny moje cesty. Už nejsem v nekonečném vesmíru sám se všemi otázkami, na které mi nikdo nedává uspokojivou odpověď. Někdo je se mnou a existuje pro mě a já existuji pro Něj a existuji v Jeho přítomnosti. Věřit v Boha znamená uvědomit si, že existuje nekonečná něha, nekonečné lůno, do kterého se mohu uchýlit a mít konečně pokoj v moři lásky. Je-li tomu tak, pak věřit v Boha stojí za to. Staneme se více sami sebou a společně porosteme jako celé lidstvo. [1]

Naslouchej své intuici

Otec Richard uzavírá: Bůh je jako naváděcí zařízení umístěné v nás. Můžeme to přirovnat k naváděcímu systému umístěném v poštovních holubech. Bez ohledu na to, kde jsou vypuštěni, vědí, jak najít cestu zpět domů – a v některých případech i přes tisíce kilometrů! Můžeme proto věřit, že Duch svatý je naším vnitřním naváděcím prostředkem. Přes všechnu naši hloupost a naše chyby existuje pro nás hluboká vnitřní intuice, že jsme synové a dcery Boží. Bez ohledu na to, jak jsme ztraceni ve světě, stále nás Duch vede zpět “domů” – k lásce, ke spojení, ke smysluplnému vztahu s Někým nebo ve spojení s duší. Jen Bůh v nás zná Boha. Je to Bůh v nás, kdo miluje Boha. Je to Bůh v nás, kdo rozpoznává Boha. A právě to je Trojice.

[1] Leonardo Boff, Holy Trinity, Perfect Community, trans. Phillip Berryman (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2000), xv–xvi. 

Adapted from Richard Rohr: Trinity: The Soul of Creation, session 1 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2017), MP4 download; and 

The Divine Dance: Exploring the Mystery of Trinity, disc 2 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2004), CD, MP3 download

Image credit: Brian McLaren, Untitled 4-6 (detail), 2021, photograph, United States. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2021, triptych art, United States.

The creative team at CAC sent a single-use camera to Brian McLaren as part of an exploration into contemplative photography. His photos are featured here in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. 

Image inspiration: Trinity is the mystery of deep, abiding relationship. Each of the organisms in these photos reflect different forms but share the same source, providing benefits to the others. They are intricately related in their shared ecosystem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.