Čtrnáctý týden: nemůžeme jej nosit sami
Druhý den Jan Křtitel uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!“ —Jan 1:29
Otec Richard Rohr mluví v homilii o kolektivní povaze spasení a hříchu:
Bůh zachraňuje celek, ne jen části
Jsem přesvědčen, že Bůh zachraňuje dějiny. Bůh zachraňuje lidstvo. Bůh zachraňuje celek, ne jen části. Jedním z velkých omylů ve výkladu Bible je myšlenka, že Bůh zachraňuje jednotlivce jeden od druhého. To nemůže být úplný smysl spasení. Skutečné kolektivní poselství je skryto před očima v celé Bibli.
Spasení v Hebrejských písmech je kolektivní
Každé prohlášení o spasení v Hebrejských písmech je kolektivní. V knize Izaiáš, Bůh slibuje, že pozvedne všechny Jákobovy kmeny a obnoví všechny přeživší Izraele, aby „mé spasení dosáhlo až do končin země“ (Izaiáš 49:6). Toto je první známka představy, že Boží poselství bylo pro celek – historie, společnosti, lidstva. Zahrnuje všechny. Stejný postoje je v celé Bibli tak konstantní, že jsme si ho přestali všímat. Všichni vyšli od Boha. Všechno je pak příkladem Božího tajemství a pak je všechno (navzdory své hodnotě nebo nehodnosti) vzato zpět do Boha! Jsme spaseni, protože jsme spojeni – ne proto, že jsme toho hodni.
Beránek Boží, který odpouští „hříchy“ světa.
Když začíná Ježíšova služba, Jan ho nazývá „Beránkem Božím“. To není to, co historie očekávala. Očekávali jsme Lva Božího – všemocného, všemohoucího Boha, který vyřeší všechny problémy. Místo toho je Beránek Boží ten, kdo je zranitelný a bezmocný, kdo je vzat a pohlcen do všeho, co se v dějinách odehrává. To je to, co je míněno Beránkem Božím, který odpouští „hříchy“ světa. Všimněte si, že nejde o „hříchy“, jako je tomu u mnoha jiných. Je to v jednotném čísle, „hřích“. Stejně jako je spasení jednou kolektivní realitou, tak je i zlo. Je to vždy kolektivní. Stejně jako je spása jednou kolektivní skutečností, je i zlo jednou kolektivní skutečností. Je vždy kolektivní. Bůh ho odpouští tím, že se vtělí. Jestliže se Bůh stává člověkem, pak je dobré být člověkem! Vtělení je již vykoupením.
Přestaňte se snažit být lepší než někdo jiný!
Podobně jsme všichni spoluviníky. Všichni spolupracujeme na hlouposti a zlu lidských dějin. Nikdo nemůže vstát a říct: „Neudělal jsem nic špatného.„ To je pravda. Jak jasně říká Pavel: „Všichni zhřešili“ (Římanům 3,23), takže břemeno hříchu neseme všichni. Je to Plýtvání Božím časem – a naším vlastním – abychom se pokusili dokázat, kdo je více hoden, svatější, bezúhonnější. Přestaňte se snažit být lepší než někdo jiný! Zapomeňte na to! To z nás dělá jen egocentriky.
Všichni jsme tělo Kristovo
Opravdu si myslím, že křesťanství jako takové se nezreformuje, dokud nebude jeho základním hlásáním světu, že „tíhu slávy“ (2 Kor 4,17) neseme jako kolektiv. Pavel nazval toto kolektivní tajemství „Tělem Kristovým“. Musíme jej nést celek. Proto je naší ústřední svátostí přijímání, společné jídlo a společný stůl. Důležitější než být správný, je být ve společenství, být shromážděni v jedno. Pokud necítíme, že nám toto poselství sundává tíhu ze zad, pak mu ve skutečnosti nenasloucháme.
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “Sin Is Collective and Salvation Is Collective,” homily, January 19, 2020.
Image credit: Jenna Keiper, Wire (detail), 2021, photograph, New Mexico, used with permission. Paul Thompson, Untitled Icons (detail), 2021, video still, New Mexico. Jenna Keiper, Wire II (detail), 2021, photograph, New Mexico, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: When the weight of the suffering of the world closes around us, we can easily feel suffocated from the grief and pain. What would happen if in these moments we reached out to connect with others? In grief and pain, together. Not alone. Together.