život a rozjímání

Služba a kontemplace

Dvacátý čtvrtý týden: Františkánská kontemplace a činnost
 

Denní meditace tohoto týdne se zaměřují na jednotnou františkánskou vizi kontemplace a akce. Otec Richard vypráví raný příběh o cestě povolání Františka z Assisi (1182-1226):   

František hledal jak skloubit kontemplaci a činnost

František z Assisi nalezl způsob, jak spojit kontemplaci a činnost. Na počátku jeho života ho přitahovala kontemplace a život v tichu v přírodě. Nebyl si však jistý, zda je to to, co po něm Bůh chce. František proto posílá dva bratry k sestře Kláře a bratru Silvestrovi, aby každého z nich požádal o modlitbu a odpověď: má žít v modlitebním ústraní, nebo má cestovat po Itálii a sloužit lidem jako kazatel?

Dostal odpověď: Jdi kázat Krista

Když se bratři vrátí, František je připraven udělat vše, co mu řeknou. Oba dávají stejnou odpověď: Klára i Silvestr říkají, že je to Boží vůle, „aby Kristův hlasatel kázal“. František vstává a rychle se vydává na cesty v poslušnosti Bohu. [1]

Naučil se rozdělit čas pro rozjímání a pro lidi

Františkova horlivost sloužit Bohu kázáním neomezovala jeho hlubokou lásku k setkávání s Bohem v modlitbě. Když si potřeboval odpočinout od davů, které se shromáždily, aby ho vyslechly, bylo pro Františka zvykem „rozdělit si čas, který mu byl dán… část z něj strávit ve prospěch svých bližních a zbytek využít v blažené samotě rozjímání“. [2]   

Otec Richard popisuje, jak František toužil po stejné kombinaci kontemplativní a aktivní služby pro své bratry:

Františkánský pohled – Kristus je všude

Františkánský pohled na svět říká, že Kristus je všude. Ve skutečnosti to byla moje bakalářská práce na vysoké škole. Psal jsem ji na základě Františkova citátu, kde říká: „Nemluvte mi o Benediktovi, nemluvte mi o Augustinovi! Pán mě povolal k jiné cestě.“ [3]

Řeholní život uprostřed lidí

František nepotřeboval zakládat kláštery, jak to dělali benediktini a augustiniáni. Nechtěl, abychom byli uzavřenými mnichy. Chtěl, abychom byli řeholníky, kteří žijí uprostřed lidí. Františkánské kláštery jsou dodnes v centru většiny velkých evropských měst.

Spojení činnosti a kontemplace

Když jsme před více než pětatřiceti lety pojmenovali naši organizaci Centrum pro akci a kontemplaci, choval jsem se jako správný františkán. Byl to svatý Bonaventura (1221-1274), který na pařížské univerzitě musel diskutovat se světskými (diecézními) kněžími, kteří tvrdili, že františkánský způsob spojení akce a kontemplace nebude fungovat. Chtěli, aby si františkáni vybrali buď jedno, nebo druhé. Světští kněží pracovali s lidmi ve farnostech, zatímco „praví“ řeholníci odcházeli do klášterů. František a jeho následovníci si mysleli, že musí existovat způsob, jak dělat obojí.

Učíme se žít vyváženě

To bylo jedinečné. Jako by si lidské vědomí prostě nedokázalo představit, že by někdo mohl najít Boha jinak než odchodem na poušť, do kláštera, pryč od starostí, od manželství, od lidí.
A o osm set let později se stále snažíme naučit, jak vyvážit kontemplaci a činnost.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Prameny:

[1] See Bonaventure, The Life of Blessed Francis, chap. 12, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 2, The Founder (New York: New City Press, 2000), 623–624. 

[2] Thomas of Celano, The Life of Saint Francis, chap. 2, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 1, The Saint (New York: New City Press, 1999), 261.

[3] See The Assisi Compilation, chap. 18, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 2, The Founder (New York: New City Press, 2000), 133.

Adapted from Richard Rohr, Franciscan Mysticism: I AM That Which I Am Seeking (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2012). Available as CD and MP3 download; and 

In the Footsteps of Francis: Awakening to Creation (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2010). Available as CD and MP3 download.

Image credit: Carrie Grace Littauer, Daily Meditation 2022 Series (detail), 2022, photographs, Colorado. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge the image.

This year we invited a few photographers, including Carrie, to share their vision with us in an artistic exploration for the Daily Meditations. The inspiration questions we asked each artist to create from were: How do you as an artist connect to and engage with (S)spirit and/or tradition(s)? How can we translate deeper truths through a lens? and How can we show our inherent connectedness (of humans, nature, other creatures, etc.) through imagery? This week’s images by Carrie Grace Littauer appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. 

Image inspiration: What intersects most with my contemplative practice – [is] to venture into my backyard for contemplative walks and photography of what I find there. I’m often stunned. Finding the beauty in the every day and right under my nose seems like the greatest spiritual invitation. —Carrie Grace Littauer