Dvacátý pátý týden: Emocionální střízlivost
Otec Richard popisuje, jak se naučit zdravě ovládat své emoce a najít hlubší zakotvení v Boží lásce:
Absolutním základem života je společenství s Bohem a lidmi
Věřím, že jsme stvořeni pro lásku, že naším přirozeným místem pobytu je láska a že ve skutečnosti jsme láska. Naším absolutním základem je společenství s Bohem a druhými lidmi. To je „nejhlubší já“, ke kterému se musíme vrátit, než začneme jednat. Z tohoto základu víme, že musíme jednat, a jsme schopni jednat z místa pozitivní, láskyplné energie. Bohužel, když se „spustí“ silné emoce, je velmi obtížné vyjít z tohoto hlubokého místa „ano“.
Silná emoce je proto jen malá událost z celku (i když nás někdy trápí celý den)
Až se příště urazíte, považujte to za „poučný okamžik“. Zeptejte se sami sebe, jaká část vašeho já je vlastně naštvaná. Obvykle je to falešné nebo menší já. Pokud se dokážeme přesunout zpět k velkému obrazu toho, kým jsme v Bohu, ke svému Pravému Já, zjistíme, že to, co nás rozčílilo, obvykle v objektivní realitě neznamená ani kopec fazolí! Můžeme však promarnit celý den (nebo i déle) tím, že budeme tuto bolest živit, dokud se nebude zdát, že žije vlastním životem a ve skutečnosti nás „posedne“. V tu chvíli se z ní stane to, co Eckhart Tolle správně nazývá „bolestivé tělo“.
Přestaň se s bolestí ztotožňovat a jen se k ní vztahuj jako k pomíjející reakci
Tolle tuto „nahromaděnou bolest“ definuje jako „negativní energetické pole, které okupuje vaše tělo a mysl“. [1] V tomto prostoru jako bychom na všechno – a na všechny kolem nás – reagovali kolenovitě a sebeobranně. Zdůrazňuji zde slovo reakce, protože neexistuje žádné jasné, vědomé rozhodnutí myslet nebo jednat tímto způsobem. Prostě se to děje a my jsme zdánlivě bezmocní to zastavit. Léčebnou prací a cvičením meditace se naučíme přestat se s bolestí ztotožňovat a místo toho se k ní klidně a soucitně vztahovat.
Řekni si střízlivě : ale tohle přece nejsem já, tuhle emoci vůbec nepotřebuji
Například při soustředěné modlitbě pozorujeme bolest, jak se objevuje v proudu našeho vědomí, ale neskáčeme na ni jako na loď a nedodáváme jí energii. Místo toho ji pojmenujeme („zášť vůči manželovi“), pak ji pustíme a necháme loďku plout po řece. Máme moc říct: „To nejsem já. Dnes to nepotřebuji. Nemám potřebu tuto zášť živit. Vím, kdo jsem i bez něj.“ To je začátek citové střízlivosti. [2] Mnozí z nás si myslí, že se obrátili ke Kristu, ale bez obrácení svých emocionálních reakcí zůstáváme stejní jako všichni ostatní.
Nech loďku emoce odplout a buď tím kým opravdu jsi
Pokud jsme pravidelně jedli jídlo plné zášti vůči manželovi, šéfovi, rodičům nebo „světu“, loď se v příští minutě vrátí, protože je zvyklá, že jsme si naplnili talíř. Musíme se však umět ptát a objevovat: „Kým jsem byl předtím, než jsem měl odpor ke svému manželovi? A ještě předtím?“ To je hlavní způsob, jak se učíme žít ve svém Pravém já, kde nás vede základní „ano“, a ne malicherné odstrkování „ne“.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Mezi nadpisy jsou od překladatel (tady i ve všech předešlých textech)
Prameny:
[1] Eckhart Tolle, The Power of Now: A Guide to Spiritual Enlightenment (Novato, CA: New World Library, 1999), 29.
[2] For more on this, see Richard Rohr, Emotional Sobriety: Rewiring Our Programs for ‘Happiness’ (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2011). Available as CD, DVD, and MP3 download.
Adapted from Richard Rohr, Healing Our Violence through the Journey of Centering Prayer (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2002), CD.
Image credit: Carrie Grace Littauer, Untitled 8 (detail), 2022, photograph, Colorado, used with permission. Jenna Keiper, Untitled (detail), 2022, New Mexico, used with permission. Arthur Allen, Untitled 6 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: As we learn the art of detachment, we see the simplicity and truth of each passing moment: anger, resentment, excitement, a tree, bark, marbles in the dirt.