Méně vědět, více milovat

Dvacátý šestý týden: Judaismus: chasidští mystikové

Pro rané chasidské mystiky bylo učení Písma důležité, ale ještě důležitější bylo setkání s Bohem přímo v Písmu. Židovský učenec Arthur Green překládá ze sbírky chasidských nauk o kontemplativní modlitbě:

Arthur Green

Mysl je na zemi, ale vy jste u Boha

Někdy se při modlitbě můžeš cítit 

           že nemůžeš vstoupit 

           do horního světa vůbec dostat. 

Tvá mysl zůstává dole a ty přemýšlíš: 

           „Celá země je plná Jeho slávy.“ 

Ve skutečnosti jste však Bohu blíž, než si myslíte. 

V takových chvílích jste jako dítě. 

           které právě začalo chápat 

           jak blízko Bohu je. 

I když vaše mysl ještě nedokáže překročit hranice tohoto světa, 

           Bůh je ve vaší modlitbě s vámi. [2]

Jiné rčení?

Ne slova ale oddanost

Ten, kdo čte slova modlitby

může spatřit světla v písmenech,

           i když  nerozumí

           významu  slov, která vyslovuje. 

Taková modlitba má velkou moc; 

Chyby při čtení nemají žádný význam. 

Otec má malé dítě, které velmi miluje. 

I když se dítě sotva naučilo mluvit, 

           jeho otec má radost 

           naslouchat jeho slovům. [1]

Křesťanská kontemplativní tradice také dává přednost proměně před informacemi a pokornému postoji před jistotou. Páter Richard píše: „Je třeba, abychom si uvědomili, že jsme se stali svátostí: 

Jde víc o proměnu než o informace

K Písmu musíme přistupovat s pokorou a trpělivostí, s vlastním programem stranou, a nechat Ducha, aby v nás probouzel hlubší smysl. Jinak uslyšíme jen to, s čím už souhlasíme nebo co jsme se rozhodli hledat! Není to poněkud zřejmé? Jak uvádí apoštol Pavel: „Musíme učit ne tak, jak nás učí filozofie, ale tak, jak nás učí Duch: Musíme učit duchovním věcem duchovně“ (1 Kor 2,13). Při tomto způsobu vyučování jde mnohem více o proměnu než o informace. To mění celé zaměření a cíl naší četby a studia. 

Bible je určená k úžasu a k proměně (ne k intelektuálnímu pohodlí.)

Dnes potřebujeme proměněné lidi, a ne jen lidi s odpověďmi. Jak napsal Eugène Ionesco: „Vysvětlení nás odděluje od úžasu . . . „. [3] Nechci, aby mé učení a příliš mnoho slov někoho oddělilo od úžasu nebo aby působilo jako náhrada za vnitřní zkušenost. Úžasná antologie knih a dopisů zvaná Bible je celá určena k úžasu – nikoli k „důkazu“ nebo jistotě! Slouží k božské proměně (theosis), nikoli k intelektuálnímu nebo „malomyslnému“ pohodlí. Myšlenky nejsou problém – ale opravdová vnitřní zkušenost je něco jiného. Mění nás a lidé se neradi mění. Biblické zjevení nás zve ke skutečně nové zkušenosti. Problém je v tom, že jsme z Bible udělali snůšku myšlenek – o kterých můžeme mít pravdu nebo se mýlit – a ne pozvání k novému pohledu. [4]

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), nadpisy překladatel

Prameny:

[1] Arthur Green and Barry W. Holtz, eds., trans., Your Word Is Fire: The Hasidic Masters on Contemplative Prayer, 2nd rev. ed. (Nashville, TN: Jewish Lights, 2017), 117. 

[2] Green and Holtz, Your Word Is Fire, 121. 

[3] Eugène Ionesco, Découvertes (Geneva: Albert Skira, 1969), 72. 

[4] Richard Rohr, Things Hidden: Scripture as Spirituality (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2008, 2022), 1–2, 135.  

Image credit: Carrie Grace Littauer, Untitled 7 (detail), 2022, photograph, Colorado, used with permission. Menachem Weinreb, two Jewish boxes of tefillin unwrapped (detail), 2021, photograph, Jerusalem. Arthur Allen, Untitled 12 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.

This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. 

Image inspiration: God, unveiled, in our deepest rituals and traditions as well as in the simplicity of light moving across stones and trees.