Třicátý devátý týden: Spiritualita nedokonalosti
Před několika lety byl otec Richard pozván karmelitánským knězem Bobem Colaresim na pouť do Tereziiny komunity ve Francii. Richard se s námi podělil o své zážitky:
V Lazaretu kde Terezie zemřela
Naše malá pětičlenná skupina navštívila lazaret, kde Terezie zemřela. Stál jsem nejblíže oknu. Viděl jsem černou díru v křoví, kterou Terezie přirovnávala ke své vlastní duši, když trpěla, umírala na tuberkulózu a snažila se věřit, že ji Ježíš stále miluje. Sestra, která nás provázela prohlídkou, nám vyprávěla příběh Tereziiny smrti, když se náhle odmlčela a řekla: „Máme návštěvu!“ Z toho, jak to řekla, nám všem naskočila husí kůže!
levitoval motýl i já…
Sledovali jsme sestřin pohled a u okna jsme spatřili krásného oranžovožlutého motýla. Bylo teprve 3. dubna, na motýly v severní Francii příliš brzy. „Pusťte ho ven, pusťte ho ven!“ řekla. Protože jsem byl nejblíže oknu, snažil jsem se otevřít západku, ale nechápal jsem, jak funguje, a jen jsem s ní zápasil. Najednou jsem měl pocit, že levituji. Musel jsem se podívat dolů na nohy, abych se ujistil, že jsem stále na zemi. Určitě jsem tam stál, ale cítil jsem takové extatické pocity přítomnosti, radosti, lásky a síly. Zdálo se, že mi z hlavy vyprchala všechna krev.
…věděl jsem, že mou duši navštívila Terezie
Sestra mě mohla vidět jen zezadu. Zeptala se: „Co se děje? Otevři okno. Motýl chce ven! Motýl chce ven!“ Nakonec jsem okno otevřel a motýl odletěl. Otočil jsem se a ostatní říkali, že mám bílou tvář. „Co se právě stalo?“ Zeptal jsem se, i když jsem věděl, že mě právě někdo navštívil. Nevím, jak jinak to říct: Byla tam Terezie
Terezie se z nebe zapojuje do mnoha životů aby zdokonalila cestu lásky
Před smrtí Terezie slíbila, že své nebe stráví konáním dobra na zemi. [1] Ať už věříme na zázraky svatých, nebo ne, zdá se, že každý, kdo má Terezii rád, má nějaký zázračný příběh. Ona se zapojuje do našich životů. Myslím, že je přítomna v milionech životů. Skrze tuto ženu, která říkala, že chce zdokonalit „vědu lásky“, se děje něco krásného. [2]
Také modlitba je malou cestou lásky
Můj vlastní zážitek v jejím klášteře mi připadal jako potvrzení toho, čemu skutečně věřím a co bylo velkou částí mého poselství. Malá cesta je spiritualitou nedokonalosti; k Bohu nepřicházíme tím, že to děláme správně, ale tím, že to děláme špatně. Nejde o to dělat velké věci. Kdykoli jednáme ve vědomé lásce, je to malá cesta. A myslím, že cokoli děláme ve vědomém spojení a lásce, je modlitba.
František a Terezie mne osvobodili od mylné cesty snažit se o dokonalost
Tolik našich katolických světců je příkladem hrdinského mučednictví; jejich poselství zní: „Když budu dokonalý, Bůh mě bude milovat.“ To je poselství, které nám dávají. Protože jsem byl tak naprogramován, abych takto uvažoval, opravdu jsem se potřeboval od této snahy o dokonalost osvobodit. Díky Bohu, že to pro mě udělali jak Terezie, tak František z Assisi!
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Story of a Soul: The Autobiography of St. Thérèse of Lisieux, trans. John Clarke, 2nd ed. (Washington, DC: ICS Publications, 1976), 263.
[2] Story of a Soul, 187.
Adapted from Richard Rohr, Essential Teachings on Love, selected by Joelle Chase and Judy Traeger (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2018), 233–236.
Image credit: Arthur Allen, Daily Meditations 9 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Katrina Lillian Sorrentino, Entelechy 8 (detail), 2022, photograph, Spain, used with permission. Belinda Rain, Frost (detail), 1972, California, public domain. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: We pause to appreciate the seemingly insignificant and experience the awe of the simple and unexpected.