Čtyřicátý sedmý týden: Vděčnost
Brian McLaren píše o vděčnosti jako o hlavním tématu evangelií:
Vděčnost za útěchu od Boha
Ježíš dává jasně najevo, že život vedený k naplnění Božího snu o stvoření bude zahrnovat utrpení. Ale i zde Ježíš naznačuje, že existuje důvod k vděčnosti. Vidíme to v blahoslavenstvích, Ježíšově osmeru cesty ke štěstí (Mt 5,3-12). Říká, že v chudobě je požehnání. A to v míře, v jaké se něčeho vám nedostává v systému, protože máte účast na Božím snu. V bolesti ze ztráty je požehnání, protože ve svém zármutku zakoušíš Boží útěchu. V nespokojenosti s nespravedlností v našem světě je požehnání, říká; jakmile Boží spravedlnost přichází stále více, cítíte se stále více naplněni. . .
Vděčnost i ve zlých časech
Těmito a podobnými protimluvnými výroky nás Ježíš zapisuje do pokročilých tříd školy vděčnosti. Ukazuje nám nevýhody výhod a výhody nevýhod. Tento paradox nejvíce zdramatizuje svou vlastní smrtí; jeho utrpení a ukřižování nakonec přinese naději a svobodu celému lidstvu, naději a svobodu, která nemůže přijít jinak. Zde je tedy nejhlubší lekce vděčnosti. Máme být vděční nejen v dobrých, ale i ve zlých časech; máme být vděční nejen v hojnosti, ale i v nouzi; máme si zachovat vděčnost nejen ve smíchu, ale i v slzách a smutku. Jeden z Ježíšových následovníků říká, že bychom se měli radovat i ve zkouškách, protože skrze zkoušky přichází trpělivost, charakter, moudrost (Jak 1,2-3). A jiný říká: „Naučil jsem se být spokojený se vším, co mám“ (Flp 4,11), takže může poučovat: „Děkujte za všech okolností“ (1 Sol 5,18).
Vděčnost při ztrátě za to co zůstalo
Slova „za všech okolností“ by se samozřejmě neměla zaměňovat se slovy „ve všech okolnostech“. Ale neměla by se ani ztenčovat ve smyslu „za snadných okolností“. I v bolesti můžeme najít místo vděčnosti, místo, kde vedle agónie ztráty stále počítáme a vážíme si toho, co zůstává. . . .
Job při všech svých ztrátách děkoval, alespoň za to že dýchá
Můžete ztratit milovanou osobu nebo aspekt za aspektem svého fyzického zdraví, ale stále můžete být vděční za to, co vám zůstalo. A co když ztratíte víc a víc a víc, když se to špatné ještě zhorší? Možná, že v určitém okamžiku všichni propadneme zoufalství, ale mám tušení – a doufám, že to nikdy nebudu muset ve svém životě dokazovat, ale může se stát, že kdokoli z nás – že i když člověk přijde o všechno, může si stále udržet svůj postoj, svůj praktikovaný zvyk vděčnosti, obracet se v Jobově agónii k Bohu a říkat: „Za tento dech díky. Za tuto slzu děkuji. Za tuto vzpomínku na něco, z čeho jsem měl kdysi radost, ale teď jsem ji ztratil, díky. Za tuto schopnost nejen se vztekat nad tím, co bylo vzato, ale oslavovat to, co bylo kdysi dáno, díky.“
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), meznadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
Brian D. McLaren, Nahá spiritualita: Život s Bohem ve 12 jednoduchých slovech (New York: HarperOne, 2011), 59, 60
Autor obrázku: Aaron Burden, Neoznačený (zobrazit), 2022, Spojené státy, fotografie, Zrušit stříkající vodu. Vidar Nordli-Mathisen, Smějící se jeptišky (zobrazit), 2018, Itálie, fotografie, Zrušit stříkající vodu. Aaron Burden, Neoznačený (zobrazit), 2022, Spojené státy, fotografie, Zrušit stříkající vodu. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych, Spojené státy. Klikněte zde pro zvětšení obrázku.
Obrazová inspirace: Děkuji ti, Duchu, za život. Děkuji za společnou radost. Děkuji za krásu. Amen