Druhé vtělení vychází z prvního        

Padesátý první týden: Vtělení

Otec Richard píše o Vtělení Krista v osobě Ježíše:

Duch Boží je skryt ve  fyzickém stvoření

Skrze akt stvoření Bůh zjevil věčně se rozlévající Boží přítomnost do fyzického a hmotného světa (viz Římanům 8,19-25). Obyčejná hmota je úkrytem Ducha, a tedy samotného Božího Těla. Od samého počátku času zjevuje Boží Duch svou slávu a dobrotu prostřednictvím fyzického stvoření.

Univerzální přítomnost Krista se zrodila ze ženy

Křesťané věří, že tato univerzální Kristova přítomnost se později „zrodila ze ženy pod zákonem“ (Gal 4,4) v okamžiku chronologického času. To je velký křesťanský skok víry.

Druhé vtělení tak  vyplynulo z prvního

Odvážně věříme, že Boží přítomnost byla vlitá do jediné lidské bytosti, takže lze vidět, že lidství a božství v něm – a tedy i v nás – působí jako jedno! Ale místo toho, abychom říkali, že Bůh přišel na svět skrze Ježíše, možná by bylo lepší říkat, že Ježíš přišel z již Kristem nasáklého světa. Druhé vtělení vyplynulo z prvního, z láskyplného spojení Boha s fyzickým stvořením. [1]

V  Ježíši se Bůh stal součástí našeho malého, domácího světa

Ježíš nabídl světu živý příklad plně ztělesněné Lásky, která se vynořila z našich běžných, omezených životních situací. To je pro mě skutečný význam Pavlova výroku, že se Ježíš „narodil z ženy pod zákonem“. V Ježíši se Bůh stal součástí našeho malého, domácího světa a vstoupil do lidských omezení a všednosti – a prvních třicet let zůstal anonymní a do značné míry neviditelný. Sám Ježíš po celý svůj život netrávil čas stoupáním, ale hodně času sestupováním, „vyprazdňoval se a stával se takovým, jako jsou všichni lidé“ (Flp 2,7), „byl pokoušen ve všem, co jsme my“ (Žd 4,15), a „žil v omezeních slabosti“ (Žd 5,2).

… a jako my, zakusil každé pokušení a nikdy neustoupil

Ježíš prošel, užíval si a trpěl celou lidskou cestu a řekl nám, že můžeme a máme dělat totéž. Jeho život byl příkladem rozvíjejícího se tajemství ve všech jeho fázích – od skrytého, božského početí až po běžný dospělý život plný lásky a problémů, přerušený několika okamžiky proměnění a osvícení, a to vše vedoucí ke slavnému nanebevstoupení a konečnému návratu. Jak stojí v listu Židům 4,15: „Nemáme přece velekněze, který by nedokázal soucítit s naší slabostí, ale máme toho, který byl v každém ohledu jako my, zakusil každé pokušení a nikdy neustoupil“ (můj překlad).

Bůh se skrývá v  hlubinách života a věcí a my do nich můžeme sestoupit

Nemusíme se bát hloubky a šíře vlastního života, toho, co nám tento svět nabízí nebo co po nás žádá. Je nám dáno svolení, abychom se důvěrně seznámili s vlastními zkušenostmi, poučili se z nich a dovolili si sestoupit do hloubky věcí, dokonce i svých chyb, než se pokusíme vše příliš rychle překonat ve jménu jakési idealizované čistoty či nadřazenosti. Bůh se skrývá v hlubinách a není vidět, dokud zůstáváme na povrchu čehokoli – dokonce i hlubin našich hříchů. [2]

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version),mezinadpisy si dovolil vložit překladatel

Prameny:

[1] Adapted from Richard Rohr, The Universal Christ: How a Forgotten Reality Can Change Everything We See, Hope for, and Believe (New York: Convergent, 2019, 2021), 16, 14–15. 

[2] Rohr, Universal Christ, 110–111.

Image credit: Zoe Schaffer, Seedling (detail), 2022, Pennsylvania, photograph, Unsplash. Markus Ilg, Austria (detail), 2020, Austria, photograph, Unsplash. Benjamin Yazza, Untitled 11 (detail), 2022, New Mexico, photograph, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.

Image inspiration: The Christ in everything: nature, Advent candles and Scriptures, God in the cells of our hands.