Osmý týden: Ježíšova cesta
Ježíš svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, musí zapřít sám sebe, vzít svůj kříž a následovat mě. Kdo by si totiž chtěl zachránit život, ztratí ho, ale kdo ztratí svůj život pro mě a pro evangelium, zachrání ho.“ -Mark 8:34-35
Richard Rohr se s vámi podělí o to, jak má Ježíšovo poselství a cesta změnit náš život svou protichůdnou moudrostí a výzvou:
Evangelium životního stylu
Zjevný rozpor mezi poselstvím a činem nás brzdí ve všech částech světa. Křesťané příliš často hlásají do sebe zahleděné evangelium zbožnosti a religiozity, místo aby hlásali „evangelium životního stylu“. Evangelium je natolik radikální, že kdybychom jeho poselství skutečně věřili, zpochybnilo by všechny předpoklady, které v současnosti máme o tom, jak žijeme, jak využíváme svůj čas, s kým se stýkáme, jak se ženíme a kolik máme peněz. Vše, co si myslíme a děláme, by bylo zpochybněno a nahlíženo novým způsobem. [1]
Ježíš nám předal poselství o lidskosti- ne o náboženství
Domnívám se, že jsme spíše zcela minuli Ježíšův hlavní smysl, když jsme z něj udělali náboženství, místo abychom si uvědomili, že nám předává poselství prosté lidskosti, zranitelnosti a nenásilí, které je nezbytné pro reformu všech náboženství – a pro přežití lidstva. Musíme zasvětit svůj život budování mostů a platit za tuto službu smíření vlastním tělem (Ef 2,13-18). Cena spočívá v tom, že po nás, stejně jako po všech mostech, budou vždy chodit z obou stran. Smířlivci jsou obvykle „ukřižováni“ a „celý svět je nenávidí“, protože nejsou ani na jedné, ani na druhé straně. Stavějí zranitelný most mezi nimi, což vždy vypadá jako vzdání se půdy pro údajně „pravověrné“.
Ježíš je cesta i cíl
Ježíš je osoba a zároveň proces. Ježíš je Boží Syn, ale zároveň je „cestou“. Ježíš je cíl, ale je také prostředek, a prostředkem je vždy cesta kříže.
Kříž je cesta k vlastnímu osovbození
Pro všechny autentické duchovní učitele je jejich poselství stejné jako jejich život; jejich život je jejich poselstvím. Z nějakého důvodu chceme Ježíšovu „osobu“ jako náš „Boží totem“, ale ve skutečnosti nechceme jeho cestu a poselství „sestupu“ jinak než jako funkční teologii vykoupení: to je to, co Ježíš musel udělat, aby nás „zachránil“. Nechceme vidět kříž jako vzor života a cestu k vlastnímu osvobození. Dáváme přednost nebeským transakcím před vlastní proměnou.
Ježíš řekl: Vezměte na sebe můj kříž ale neřekl uctívejte mne.
Následování Ježíšovy cesty
Osmý týden: Ježíšova cesta
Ježíš svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, musí zapřít sám sebe, vzít svůj kříž a následovat mě. Kdo by si totiž chtěl zachránit život, ztratí ho, ale kdo ztratí svůj život pro mě a pro evangelium, zachrání ho.“ -Mark 8:34-35
Richard Rohr se s vámi podělí o to, jak má Ježíšovo poselství a cesta změnit náš život svou protichůdnou moudrostí a výzvou:
Evangelium životního stylu
Zjevný rozpor mezi poselstvím a činem nás brzdí ve všech částech světa. Křesťané příliš často hlásají do sebe zahleděné evangelium zbožnosti a religiozity, místo aby hlásali „evangelium životního stylu“. Evangelium je natolik radikální, že kdybychom jeho poselství skutečně věřili, zpochybnilo by všechny předpoklady, které v současnosti máme o tom, jak žijeme, jak využíváme svůj čas, s kým se stýkáme, jak se ženíme a kolik máme peněz. Vše, co si myslíme a děláme, by bylo zpochybněno a nahlíženo novým způsobem. [1]
Ježíš nám předal poselství o lidskosti- ne o náboženství
Domnívám se, že jsme spíše zcela minuli Ježíšův hlavní smysl, když jsme z něj udělali náboženství, místo abychom si uvědomili, že nám předává poselství prosté lidskosti, zranitelnosti a nenásilí, které je nezbytné pro reformu všech náboženství – a pro přežití lidstva. Musíme zasvětit svůj život budování mostů a platit za tuto službu smíření vlastním tělem (Ef 2,13-18). Cena spočívá v tom, že po nás, stejně jako po všech mostech, budou vždy chodit z obou stran. Smířlivci jsou obvykle „ukřižováni“ a „celý svět je nenávidí“, protože nejsou ani na jedné, ani na druhé straně. Stavějí zranitelný most mezi nimi, což vždy vypadá jako vzdání se půdy pro údajně „pravověrné“.
Ježíš je cesta i cíl
Ježíš je osoba a zároveň proces. Je Boží Syn, ale zároveň je „cestou“. Ježíš je cíl, ale je také prostředek, a prostředkem je vždy cesta kříže.
Kříž je cesta k vlastnímu osovbození
Pro všechny autentické duchovní učitele je jejich poselství stejné jako jejich život; jejich život je jejich poselstvím. Z nějakého důvodu chceme Ježíšovu „osobu“ jako náš „Boží totem“, ale ve skutečnosti nechceme jeho cestu a poselství „sestupu“ jinak než jako funkční teologii vykoupení: to je to, co Ježíš musel udělat, aby nás „zachránil“. Nechceme vidět kříž jako vzor života a cestu k vlastnímu osvobození. Dáváme přednost nebeským transakcím před vlastní proměnou.
Ježíš řekl: Vezměte na sebe můj kříž ale neřekl uctívejte mne.
. [2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)mezinapisy si dovolil vložit překladatel
[2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)mezinapisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, The Good News According to Luke: Spiritual Reflections (New York: Crossroad, 1997), 47.
[2] Adapted from Richard Rohr, Simplicity: The Freedom of Letting Go, rev. ed. (New York: Crossroad, 2003), 80−81.
Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 6. Jenna Keiper, Taos Snow. Benjamin Yazza, Untitled 2. Used with permission. Click here to enlarge image.
Like ever-changing light in snow, we open to surprises on the way of Jesus.