Shrnutí třicátého pátého týdne 27. srpna – 1. září 2023
Neděle
Učit se tančit vesmírný tanec – to je důvod, proč jsme zde na zemi a žijeme život, který žijeme. To je alespoň jeden ze způsobů, jak vyjádřit přesvědčení srdce o potřebě rozpoznat božství, které se projevuje v prvotních rytmech každodenního života, který žijeme, a pohybovat se s ním.-James Finley
Pondělí
Většiny věcí, kterých si všímáme, si všimneme jen tak mimochodem, na cestě za něčím jiným; pak nám čas od času něco dá důvod k zastavení. Něco nás zaujme nebo upoutá naši pozornost a my jsme na chvíli přitahováni k zamyšlení nebo reflexi toho, co nás takto probudilo. -James Finley
Úterý
Zůstat vzhůru nevychází ze síly vůle, ale z upřímného odevzdání se okamžiku – takovému, jaký je. Dokážeme-li být přítomni, zažijeme to, co většina z nás myslí pod pojmem Bůh, a ani to nemusíme nazývat Bohem. Jde z velké části o to, abychom se vzdali odporu vůči tomu, co nám daný okamžik nabízí, nebo abychom přestali lpět na minulém okamžiku. -Richard Rohr
Středa
K meditaci se posadíte nejen proto, že vám pomáhá najít odpočinek v náruči beztvarého Milovaného, ale také proto, že zvyšuje vaše šance, že až se zvednete, budete ohromeni krásou. -Mirabai Starr
Čtvrtek
Kontemplativní praxe je jakýkoli úkon, do něhož se obvykle pouštíte celým srdcem a který slouží k probuzení, prohloubení a udržení kontemplativního prožitku přirozené svatosti přítomného okamžiku. -James Finley
Pátek
Pokaždé, když se oddáme své kontemplativní praxi, ať už je jakákoli, ocitáme se opět v jednotě se společným tajemstvím, v němž neexistuje žádné oddělené já.-James Finley
Vidět, ne se dívat
Třicátý pátý týden Praxe
Autorka Esther de Waalová se zamýšlí nad kontemplativní praxí Thomase Mertona:
Thomas Merton – fotograf
Thomas Merton byl samozřejmě spisovatel, učitel a básník, ale také fotograf, a právě z jeho fotografií se dozvídáme mnohé o tom, jak viděl svět a jak se modlil – a obojí je samozřejmě úzce propojeno….. S fotoaparátem zacházel jako umělec a používal ho jako nástroj potěšení a vnímání.
Fotil docela obyčejné věci a tvary, které mu padly do oka
V pozdějších padesátých letech navštívil Mertona v jeho poustevně novinář John Howard Griffin [1920-1980]. Měl s sebou fotoaparát a … nechal si ho [Merton] na delší dobu zapůjčit. Když mu Merton poslal negativy, byl John Howard Griffin zprvu zmaten, protože [Mertonův] pohled se tolik lišil od pohledu většiny lidí. Merton fotografoval vše, co mu přišlo do cesty – otlučený plot, zchátralou dřevěnou boudu, plevel rostoucí mezi prasklinami, pracovní rukavice pohozené na stoličce, mrtvý kořen, rozbitou kamennou zeď. Ke každé věci přistupoval s pozorností, nikdy se nevnucoval, nechal každou věc, aby se mu sdělila sama za svých podmínek, a dal jí vlastní hlas.
Pozoroval do hloubky
Když byl později v lese s mladým přítelem Ronem Seitzem, oba s fotoaparáty, Merton ho přísně pokáral za rychlost, s jakou k věcem přistupoval. Řekl mu, aby se přestal dívat a začal vidět:
Je rozdíl co oku nabízí mozek a to co může vidět srdce
Protože dívat se znamená, že už máš v hlavě něco, co má tvé oko najít; vydal ses hledat svůj vytoužený objekt a uzavřel sis vše ostatní, co se ti po cestě nabízí. Ale vidět znamená být otevřený a vnímavý vůči tomu, co k oku přichází….. [1]
Fotil totiž ticho
Svůj fotoaparát používal především jako kontemplativní nástroj. Zachycoval hru světla a tmy, atmosféru, vnitřní život. Především však usiloval o vyjádření ticha prostřednictvím vizuálního obrazu, takže z jeho fotografií je patrné, že mu v konečném důsledku šlo o sdělení podstaty ticha.
Prameny:
[1] Ron Seitz, Song for Nobody: A Memory Vision of Thomas Merton (Liguori, MO: Triumph Books, 1995), 133.
Esther de Waal, Lost in Wonder: Rediscovering the Spiritual Art of Attentiveness (Collegeville, MN: Liturgical Press, 2003), 63–64, 65.
Image credit: A path from one week to the next—Taylor Wilson, Ruah (detail), print. Izzy Spitz, Chemistry of Self 3(detail), digital oil pastels. Izzy Spitz, momentary peace(detail), digital oil pastels. Used with permission. Click here to enlarge image.
Like this simple shape, the contemplative heart is found in the simplicity of everyday life.