Padesátý druhý týden: Shrnutí prorocké cesty
Richard Rohr nám v závěru letošních meditací o Prorocké cestě připomíná milující srdce proroků:
Miluj a kritizuj bez hněvu?
Potřebujeme moudrost „plného proroka“, který dokáže milovat, a přesto kritizovat, který dokáže říkat svá slova nápravy ze zkušenosti vděčnosti, nikoli hněvu. Musíme se modlit k Bohu, aby nás to naučil. Nevím, jak jinak se to naučit.
Jen s Boží pomocí
Nemůžeme se to naučit rozumově. Bůh musí uklidnit naše rozhněvané srdce a ducha. Bůh nám musí umožnit, abychom došli na místo svobody, na místo pokoje a na místo plnosti, než budeme moci mluvit jako prorok. [1]
Situace ve světě si zaslouží hněv, ale ten se nesmí stát egem
Prorok se musí držet pravdy o svém hněvu, zejména pokud je zaměřen na nespravedlnost – ale nebezpečí hněvu spočívá v tom, že když se jím necháme ovládat, přestaneme být pomocí. Proto máme dnes v Americe a ve světě tolik falešných proroků. Jsou tak rozzlobení. Chce se mi tam sedět a říkat: „Souhlasím s vámi. Ta situace si zaslouží hněv, ale ty nejsi dobrý posel, protože mě jen ještě víc rozčiluješ. Živíte svůj hněv tím, že mu dovolíte, aby se stal vaším egem.“ A tak se stalo.
Takový jsem právě byl říká Richard Rohr
Samozřejmě, v mém raném životě jsem to byl já. Myslím, že to, co vidíme u hebrejských proroků, je autobiografické. Moje raná kázání o sociální spravedlnosti v Novém Jeruzalémě lidi prostě vyháněla z místnosti. Mnozí z nich si určitě mysleli: „Richarda dnes asi nechceme slyšet. Je na jedné ze svých tirád.“ A tak se stalo. Viděli mě nejrozzlobenějšího, když jsem se právě vrátil z Latinské Ameriky a Afriky. Hněv je obvykle nezbytným východiskem, ale nikdy není úplným poselstvím. [2]
Vyléčilo mne to, že jsem se vrátil k modlitbě
Proto se vždycky vracím k modlitbě. Je to pro mě jediná cesta. Odpočívám v Bohu, nechávám Boha, aby mi chvíli masíroval srdce, zchladil mě a řekl: „Miluji tě. Nemusíš zachraňovat svět, Richarde. Nemusíš si „hrát“ na proroka a nemusíš dělat nic jiného než to, co ti řeknu.“ A tak jsem se rozhodl, že to udělám. Čím víc tam s Bohem spočívám, tím víc mi příště vycházejí jiná slova.
Učil jsem se rozeznávat Ducha
Musíme se naučit rozeznávat Ducha. Musíme naslouchat svému srdci a rozlišovat, odkud hlasy přicházejí. Jsou to drsné, hněvivé, zraňující, uražené, cynické hlasy, které nám říkají, že máme jít ven a udělat nějakou spravedlivou věc? Nebo přicházejí z místa svobody a místa pokoje?
Přestal jsem hledat jen sebe a svá vlastní nutkání
Prorok je ten, kdo dokáže být věrným milovníkem, kdo skutečně hledá celek a hledá dobro, a nehledá jen sebe. Po nějaké době můžeme poznat rozdíl mezi někým, kdo jedná z vlastního hněvu a nutkání, a někým, kdo jedná z Božího srdce. [3]
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, The Prophets(San Antonio, TX: Catholic Charismatic Bible Institute, 1980), audio recording. No longer available for purchase.
[2] Adapted from Mike Petrow, Paul Swanson, and Richard Rohr, “Catching Up with Richard Rohr,” Everything Belongs,season 1, ep. 1 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2023), podcast. Available as MP3 audio.
[3] Rohr, Prophets.
Image credit: Madison Frambes, Untitled 8 (detail), 2023, naturally dyed paper and ink, Mexico, used with permission. Click here to enlarge image.
The prophetic path is a daily choice to walk along an ever-unfolding landscape.