Patnáctý týden: Ošetřování vnitřního ohně
James Finley pokračuje v úvahách o tom, jak se můžeme, jakmile si všimneme „vnitřního ohně“, věnovat praxi, která změní náš život.
Oheň v nás hoří i bez nás – jak je využít?
Jakmile si uvědomíme tuto „hloubkovou deprivaci“, získáme vhled do života. To podstatné, co je nám dáno v metaforickém ohni této tiché jednoty, se nám nikdy nevnucuje, zatímco to nepodstatné se nám neustále vnucuje. Začínáme se ptát: „Jak se mohu naučit nenechat se natolik vtáhnout do složitostí každodenního života, abych neustále ztrácel pocit spojení s touto hloubkou, s tímto ohněm, který jediný je nakonec skutečný?“. Thomas Merton říká, že nám bije v krvi, ať chceme, nebo ne.
Je třeba rozhodnutí a k tomu činy
Není v naší moci, abychom tyto vhledy uskutečnili, ale zde je klíč. Můžeme se svobodně rozhodnout zaujmout postoj, který klade nejmenší odpor tomu, aby nás oheň, který nemůžeme uskutečnit, zachvátil. To je naše každodenní setkání a klíčové je, že je osobní. Musíme najít ty činy, ty osoby, ty způsoby služby, ty okamžiky tvůrčího rozvinutí, ty chvíle, kdy cítíme, že se po nás něco chce…..
Potřebujeme si vytvořit „klášter“ v srdci
Když jsem byl v klášteře, celý mnišský život byl pečlivě navržen tak, aby nás chránil před rozptýlením a umožnil nám zažít to, o čem mluvím. Ale svět, ve kterém žijeme, takový není, takže si musíme vytvořit kontemplativní kulturu ve svém srdci. Musíme si dát slib: Nebudu si hrát na cynika. Svým probuzeným srdcem nebudu lámat víru. Vím, že v mé nejdětinštější hodině, ostří bolesti, sladkosti pohledu, vůni květu, jsem byl poctěn tím, co přesahuje a prostupuje každý okamžik mého života.
Vytvořit si čas pro ticho
Proto si chceme vyhradit tichý čas dostupnosti pro toto. Musíme u toho zůstat. Musíme být trpěliví a klidní. Musíme být vnímavě otevření tomuto způsobu bytí. A na konci každého setkání s hlubším místem si vyprosíme milost, abychom nepřerušili nit této vnímavosti, až budeme procházet zbytkem dne. I když se nit mnohokrát přetrhne z našeho konce, nikdy se nepřetrhne z Božího konce…..
Je třeba poslušnosti
Nežijeme v klášteře, ale tady ve světě, a myslím, že právě o tom jsou kontemplativní programy, jako je Škola života. Myslím, že právě o tom jsou Denní meditace. O tom je soustředěná modlitba. Musíme hledat nit citlivosti na takové vhledy a rozhodnout se, že budeme žít tímto způsobem. Je to druh poslušnostní věrnosti, kterou nikdo nevidí, ale záleží na ní víc než na všem. Snažíme se z ní žít poctivě s lidmi, protože mění způsob, jakým všechny vidíme. Každý člověk je nekonečně milovaný, zlomený člověk v pomíjivém, často nepříliš spravedlivém, nádherném, krásném, nevysvětlitelném světě.
Přečtěte si tuto meditaci na webu cac.org.
Prameny:
Adapted from James Finley, 2024 Daily Meditations Theme: Radical Resilience: Tending the Fire Within, Center for Action and Contemplation, video, 9:35.
Image credit: Jenna Keiper, Untitled (detail), Washington, 2020, photo, used with permission. Click here to enlarge image. Within our deep and tender inside spaces there is a bright light to tend and care for.