Dvacátý třetí týden: Ježíšova modlitba
Ve vyučování pro připravovanou Školu života CAC: V tomto článku se hostující učitelka Carmen Acevedo Butcherová podělí o to, jak poznala a nechala se proměnit Ježíšovou modlitbou:
Frau Sophie Buschbeck
Byla to nejchladnější zima v mém dosavadním životě. Bylo mi 22 let a studovala jsem na univerzitě v Heidelbergu. Byla jsem osamělá a stýskalo se mi po domově a také jsem trpěla a léčila se z poruchy příjmu potravy. Do této směsice přišla 79letá žena jménem Frau Sophie Buschbeck. Nikdo neměl lepší jméno, protože její jméno Sophie znamená moudrost. Sophie byla uprchlíkem za druhé světové války a její manžel strávil pět let v ruském zajateckém táboře. Byl luteránským duchovním a současníkem teologa a odpůrce nacismu Dietricha Bonhoeffera. Sophiin manžel jí psal dopisy do Německa, zatímco ona se s osmi dětmi pohybovala po zemi a prchala před přicházejícími ruskými vojáky. Jeden z mých vysokoškolských profesorů a jeho žena posílali Sophii a jejím osmi dětem v době, kdy byli uprchlíky, oblečení a boty, a tak začalo naše přátelství.
Acevedo Butcher
Acevedo Butcherová se chtěla naučit německy a bylo mu nabídnuto stipendium na univerzitě v Heidelbergu.
Měla jsem za sebou traumatické dětství. Zneužívání v mé rodině pokračovalo, a když jsem přistála v Německu, měla jsem pocit, že uvnitř krvácím. Přemýšlela jsem, jak to zvládnu…
Jak začala má láska k modlitbě
V té době jsem byla z křesťanství velmi unavený
á. Sotva jsem dokázal číst Bibli a rozhodně jsem ji nedokázala číst v angličtině. Sophie Buschbecková byla v té době vdova, která žila sama…. Požádala mě, abych jí četla Bibli v němčině. Neznala moji minulost, a tak jsem jí Bibli přečetla. Zrovna jsem trpěla a ona to musela vidět. Vzala mě pod svá křídla…. Jednoho dne, těsně před Vánocemi, mi dala dárek a tím dárkem byla kniha s názvem Das Jesusgebet (Ježíšova modlitba). Tu knihu mám dodnes. Řekla: „Myslím, že by se ti tato kniha líbila.“ A tehdy začala moje láska k Ježíšově modlitbě.
Začala jsem se modlit: „Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou, hříšníkem
V té velmi chladné zimě jsem chodila po celém Heidelbergu. Přijela jsem z Georgie ve Spojených státech jen s polyesterovými svetry, které by to prostě nevydržely, a Sophie mi musela dát vlněný svetr. Začala jsem se modlit: „Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou, hříšníkem,“ a různé varianty Ježíšovy modlitby. Říkala jsem to pořád dokola celý den. Když jsem se na konci té doby vrátila domů, všechny mé problémy zůstaly. Stále jsem měl své vnitřní boje a snažil jsem se orientovat ve svém pokračujícím zhroucení.
Ježíšova modlitba mne začala uzdravovat
Ale [Ježíšova] modlitba – tento neustálý návrat k přítomnému vědomí lásky – mě začala uzdravovat. Vždycky budu vděčná Sophii za to, že mi dala ten impuls a že jsem mohla tuto modlitbu opakovat tak dlouho, dokud jsem necítila, jak se moje duše opět spojuje.
Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.
Prameny:
Adapted from Carmen Acevedo Butcher, “The Jesus Prayer,” The Living School: Essentials of Engaged Contemplation, with Carmen Acevedo Butcher, Michael Petrow, and James Finley, Center for Action and Contemplation, 2024.
Image credit and inspiration: Vlad Bagacian, woman sitting on a grey cliff (detail), 2018, photo, Romania, Unsplash. Click here to enlarge image. Prayer is a practice for the long road of life, remembering that we are accompanied even when we feel alone.