Třináctý týden: Třináctý týden: soustředění, ticho a klid
Otec Richard nám připomíná, že pravidelná kontemplativní praxe není samoúčelná, ale slouží k solidaritě s trpícím světem:
Odpoutat se od ega
Jedním z hlavních úkolů kontemplace je odpoutat se od ega, od sebe sama, od nečistých motivací úspěchu nebo moci, peněz nebo ovládání. To nikdy nepřestane, ale není to tak docela smysluplné, pokud toto odpoutání není doprovázeno připoutáním.
A zvýšit úroveň soucitu
Co zjistíme po všech těch měsících a letech, kdy praktikujeme nějakou formu kontemplace nebo meditace? Máme zvýšenou náklonnost, soucit, empatii a soucit s tím, co v knize Slzy věcí nazývám utrpením světa? K ženám v Gaze, dětem na Ukrajině, hladovějícím lidem v Africe, nejchudším z chudých a všem lidem na okraji společnosti ve Spojených státech a na celém světě?
Držet se solidarity
Pokud prázdnotu „nechat jít“ docela brzy nevyplní „držet se“ nějaké hluboké solidarity s utrpením světa, nevím, jestli je to křesťanská kontemplace, nebo dokonce smysluplná kontemplace vůbec. Zdá se, že jsme prostě zase zpátky v soukromé spiritualitě.
Toužíme po soucitu a solidaritě s utrpením
Velkou část našich dějin kontemplace jsme strávili hledáním individuálně čisté motivace. To je skutečné pokušení, ale opravdu budeme v příštích letech hledat pouze motivaci k lásce k Ježíši na nějaké soukromé úrovni? Co to vůbec znamená milovat Ježíše? V čem spočívá pozitivní akt lásky? Když jsme v tichém rozjímání nebo v modlitbě, je to to, za co se modlíme, co v nás roste. Když se zbavujeme falešných motivací a falešných, na egu založených obav, musíme se modlit, doufat a toužit po růstu soucitu, péče a solidarity s lidským utrpením.
Modlíme se za nárůst soucitu
Věřím, že právě to znamená kříž. Ježíšovy zdvižené paže jsou aktem solidarity a soucitu s lidskou situací. Takže až budeme dnes ráno a každé ráno sedět v tichu, modleme se za to, abychom se modlili za toto: za nárůst soucitu tím, že se zbavíme falešných kódů čistoty a programů, o kterých si myslíme, že nás činí svatými nebo hodnými Boží lásky.
Co nás motivuje?
Nezáleží na tom, zda máme dokonalou motivaci nebo dokonalou praxi. Co nás motivuje? Místo dokonalosti hledejme růst. Nakonec tento růst uvidíme až v průběhu času, kdy porosteme ve společenství s těmi, kdo trpí, porosteme v solidaritě s lidskou i nadlidskou bolestí a se slzami věcí.
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, Morning Sit, December 9, 2024. Unpublished teaching.
Image credit and inspiration: Exisbati, Untitled (detail), 2021, photo, India, Unsplash. Click here to enlarge image. Silence invites us to attend deeply to the present moment, like a hand extended in a field, aware of each blade of grass sliding over the skin, simply being here now.