Třicátý týden: Moudrost ve věku pobouření Čtvrtek 24. července 2025
Teoložka hněvu a dobra Meggan Watterson popisuje zdroj toho, co nazývá „posvátným hněvem“:
Existuje jasně pojmenovatelný hněv
Existuje hněv, který nám dává jasno v tom, kdy jsou překračovány naše hranice, hněv, který nám dává kritické informace o tom, že jsme v nebezpečí, že nám někdo ubližuje nebo někomu, koho milujeme. Existuje hněv, který nám ukazuje, jak propojeni jsme, například když cítíme hněv, když jsme svědky nespravedlnosti…
Posvátný hněv vychází z lásky
Vidět zavražděného George Floyda jsme byli všichni kolektivně svědky, protože sedmnáctiletá Darnella Frazierová odmítla opustit jeho bok, odmítla poslouchat policisty, kteří jí řekli, aby šla dál, a místo toho zůstala a natočila na svůj iPhone vraždu, která znovu roznítila hnutí za sociální spravedlnost po celém světě. Tato forma hněvu je posvátná. Je to hněv, který objasňuje, na čem nám na tomto světě nejvíce záleží, za co nasadíme svá těla, abychom se postavili. Rozdíl je v tom, že se necháváme tímto posvátným vztekem motivovat k činu, ale když jednáme, vycházíme z lásky.
Vztek z pomsty – vztek ega
Watterson srovnává posvátný vztek se vztekem, který se snaží způsobit škodu. Je to vztek z pomsty. Vztek ze snahy o pomstu. Je to vztek nekonečného cyklu odvety. Je to vztek, který nás může donutit jednat tak, že budeme litovat do konce života, nebo že to bude stát náš život nebo život někoho jiného. Je to vztek, který odmítá milosrdenství. Je to vztek, který nás v noci drží vzhůru v hrůzném egoickém boji, v němž si znovu a znovu opakujeme zradu, hroznou křivdu, kterou nám někdo způsobil. A je to vztek, který si myslí, že je správný… Že máme plné právo ublížit někomu, kdo ublížil nám. Že máme plné právo nechat se chytit do ega, do našeho vlastního malého okénka vnímání někoho, že si na něm můžeme vybít vztek.
Watterson potvrzuje naši vrozenou dobrotu jako zdroj hněvu i uzdravení:
vztek pro vytyčení hranic
Hněv a dobrota se vzájemně nevylučují. Hněv je často nezbytný k vytyčení ostrých hranic, když jsme my nebo ti, které milujeme, nebo ti, s nimiž cítíme spojení, ubližováni. A hněv je nezbytný k tomu, abychom si připomněli naši vrozenou dobrotu.
Hněv je něco jako informace
Jsme naštvaní, protože jsme dobří, protože rozpoznáváme, vrozeně víme, co je dobré. Hněv, jako pomalé kontrolované hoření, nás může pohánět a informovat… Hněv je informace. Hněv není akční plán. Hněv nemá žádné odpovědi na to, co bude dál. A může rychle podnítit akci.
Po informaci od hněvu se musíme vrátit k lásce
Pokud však jednáme pouze z tohoto hněvu, pokud se pohybujeme tak, jak si hněv přeje, abychom se pohybovali, ublížíme sobě i ostatním. Takže když se chystáme jednat, musíme se nejprve záměrně vrátit k lásce. Hněv nás informuje o tom, co milujeme, a láska nás vede k jednání způsoby, které zná jen láska.
Prameny:
Excerpted from The Girl Who Baptized Herself by Meggan Watterson. Copyright ©2025 by Meggan Watterson. All rights reserved. No part of this excerpt (149–150, 174–175) may be reproduced or reprinted without permission in writing from the publisher.
Image Credit and inspiration: Ricardo IV Tamayo, untitled (detail), 2021, photo, Cuba, Unsplash. Click here to enlarge image. Together, we hold the flowering of compassionate action, remembering our shared humanity and deep connection to one another and all of creation.