Prorok má odpovědnost za daný okamžik, otevřenost vůči tomu, co tento okamžik odhaluje. Je to člověk, který ví, kolik je hodin. —Abraham Joshua Heschel, Proroci
Příručka pro čtenáře „Slzy věcí“ popisuje poselství proroka Jeremiáše:
Jeremiáš, stejně jako my, žil v době hněvu
Prorok Jeremiáš je známý svými slzami a hněvem. Řekl: „Kdykoli mluvím, musím křičet, musím volat: ‚Násilí a zkáza!‘“ (Jeremiáš 20:8). Je známý jako prorok hněvu, ale jak napsal rabín Abraham Joshua Heschel, „bylo by významnější říci, že Jeremiáš, stejně jako my, žil v době hněvu.“ [1]
Předpovídal krizi, ale věřil v kolektivní obnovu
Jeremiáš, syn kněze z Anathothu, malého městečka nedaleko Jeruzaléma, brojil proti náboženským a politickým institucím v 7. století př. n. l. Hlásal bolestně nepopulární poselství o blížící se zkáze svého lidu Babylonskou říší, poselství „jako oheň hořící v [jeho] kostech“ (Jeremiáš 20:9). Předpovídal hladomor, plenění, vyhnanství a zajetí, zatímco jeho přátelé a rodina ho opustili a královský dvůr ho uvěznil…
Tento zdrcený prorok se však nějakým způsobem držel vize kolektivní obnovy skrze vztah s Bohem: „Dám jim srdce, aby poznali, že já jsem Hospodin; oni budou mým lidem a já budu jejich Bohem, neboť se ke mně navrátí celým svým srdcem“ (Jeremiáš 24:7). [2]
Richard Rohr uvažuje o Jeremiášově poselství věrnosti pro naši dobu:
Bůh projevuje lítost
Pokud věříme, že Bůh je rozhněvaný tak, jako jsou rozhněvaní lidé, pak je pro nás příliš snadné skončit v „neomezeném“ hněvu. Ve skutečnosti, pokud věříme, že Stvořitel neustále kritizuje, soudí a trestá vše, nemělo by nás překvapovat, že celý náš svět je zaplaven hněvem a záští. Není to vlastně většina našich dnešních zkušeností? Někdo nám musí ukázat cestu ven. Nelze to udělat zákonem nebo příkazem, ale vzpomínkou na velkou a božskou lítost, kterou nám předvedli a naučili svatí a proroci.
Kam promítáme svůj hněv?
Jsem přesvědčen, že nějaká forma promítání našeho hněvu na ostatní je jádrem neustálých světových válek „křesťanských“ národů. Je to jádrem těch kultur, které podporují trestající nebo emocionálně zdrženlivé rodiče nebo lidi s „kamennou tváří“. Pláč nás v nejlepším případě učí zadržovat emoce, místo abychom je promítali někam jinam.
Tři fáze proměny – odejít, nezahořknout a pokusit se o změnu
V Jeremiášových proroctvích spočívá veškerá naděje pro budoucnost židovského národa v těch, kteří prošli třífázovým procesem transformace: za prvé, v těch, kteří odešli do exilu; za druhé, v těch, kteří si během exilu zachovali naději a nezahořkli; a za třetí, v těch, kteří se z exilu vrátili s plodností a chválou v srdcích namísto sebelítosti.
Tito lidé jsou hybateli změny v kultuře, což odpovídá klasickým třem fázím očištění, osvícení a sjednocení. Každá z těchto fází působí jako hybatel změny různými způsoby. Vstoupit, projít a vrátit se domů by mohly být nezbytné kroky pro každého z nás. [3]
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Abraham J. Heschel, The Prophets (Harper and Row, 1962), 106.
[2] Adapted from The Tears of Things Reader’s Guide (CAC Publishing, 2025), 9.
[3] Adapted from Richard Rohr, The Tears of Things: Prophetic Wisdom for an Age of Outrage(Convergent Books, 2025), 106.
Image Credit and inspiration: Ricardo IV Tamayo, untitled (detail), 2021, photo, Cuba, Unsplash. Click here to enlarge image. Together, we hold the flowering of compassionate action, remembering our shared humanity and deep connection to one another and all of creation