Shrnutí dvacátého pátého týdne – Sobota, 27. června 2026

Neděle

Naděje nám doslova umožňuje vnímat přítomnost a působení svatého v našem každodenním životě. Nejedná se o imaginární touhu viděnou přes růžové brýle. Je to hmatatelný důkaz síly lásky, která se zjevuje v hojnosti.—Steven Charleston

Pondělí

Naděje je vlastností živosti. Nepřichází až na konci jako pocit vyplývající ze šťastného výsledku. Spíše leží na začátku jako pulz pravdy, který nás posílá vpřed.—Cynthia Bourgeault

Úterý

Naděje je jazykem neviditelného. Přesahuje okolnosti, protože přesahuje fyzickou rovinu. Je duchovní. Je to jazyk neviditelného světa, který je stejně skutečný, ne-li skutečnější, než věci, které můžeme vidět a dotknout se jich.—Jon Batiste

Středa

Naděje je účast na samotném Božím životě. Nemá nic společného s tím, zda se okolnosti nebo události vyvíjejí dobře. Může vzkvétat i uprostřed protivenství a zkoušek.—Richard Rohr

Čtvrtek

Myšlenku, že naděje je disciplína, jsem před mnoha lety zaslechla od jedné jeptišky, která o tom mluvila v souvislosti s tím, že musíme být ze světa a ve světě. Naděje, o které mluvila, byla touto pevně zakotvenou nadějí, kterou praktikovala každý den.—Mariame Kaba

Pátek

Pokud vidíme pravděpodobnou cestu k našemu vytouženému výsledku, máme naději; pokud nevidíme žádnou možnou cestu k našemu vytouženému výsledku, máme zoufalství. Když je naším hlavním motivem láska, vstupuje do hry jiná logika. Nacházíme odvahu a sebevědomí nikoli v pravděpodobnosti dobrého výsledku, ale v našem odhodlání milovat.—Brian McLaren

Zpívání nové písně

Cvičení pro dvacátý pátý týden

Dr. Luther E. Smith Jr. popisuje, jak nám zpěv jako duchovní praxe může umožnit ztělesnit naději:

Meditace

Meditace Howarda Thurmana „Zazpívám novou píseň“ vychází z věty ze Žalmu 40: „On [Bůh] vložil do mých úst novou píseň“, která popisuje tvůrčí reakci, kterou lidé „musí“ učinit, když se předchozí chápání a úsilí ukázaly jako nedostatečné. Část zní:

Zazpívám novou píseň

Musím se naučit novou píseň pro nové potřeby.

Musím utvářet nová slova, zrozená ze všeho nového růstu

mého života – mé mysli – mého ducha. [1]

Píseň proměněná nadějí

Tato meditace pojmenovává věrnou reakci na naději – reakci, která rodí věrnou naději. Zpívání nové písně je jak prostředkem, tak znamením osobní proměny. Proměna k naději zaměřené na Boha a k milované komunitě je oživujícím smyslem naděje….

Máte píseň, která vás nese?

Zpěv, který oživuje naše duše, aby vytrvaly, nevzdávaly se, byly si jisté a radovaly se, je duchovní praxí pro naději a pro to, abychom se stali lidmi spravedlnosti a milované společenství. Jaké písně zpíváte v radostných i těžkých časech? Otázka nezní: „Umíte zpívat?“ ale „Máte píseň, která vás nese?“ Naděje živí náš neukojitelný hlad po zpívání nové písně!

Každý den nová píseň – umění žít

Zpěv je nejen doslovnou duchovní praxí, ale má i obrazný význam. Zpěv může také odkazovat na to, jak se tělo odevzdává harmonizaci s tím, co je v životě podstatné. Stejně jako hudba se i život prožívá s pocitem tempa, tónin, rytmů a improvizací. Každý den skládáme své životy tím, jak žijeme. Nálady štěstí a zoufalství, nadšení a nudy, lásky a lhostejnosti, odvahy a strachu, oslavy a smutku utvářejí to, jak celé naše tělo vyjadřuje naši oddanost „umění žít“. Zpívání nové písně není jen o té písni. Zpívání především vyjadřuje, že se stáváme novými!

Prameny:

[1] Howard Thurman, The Mood of Christmas (Friends United Press, 1985), 24.

Luther E. Smith Jr., Hope Is Here! Spiritual Practices for Pursuing Justice and Beloved Community (Westminster John Knox Press, 2023), 17–19.

Image credit and inspiration: Dyu Ha, untitled (detail), 2019, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. We reach out with a deep desire to connect to hope and a sense of timing beyond our own.