Shrnutí dvacátého šestého týdne – Sobota, 4. července 2026 -Den nezávislosti (Spojené státy)

Neděle

Jediní lidé, kteří jsou schopni zprostředkovat Boží inkluzivitu a jeho bezmezné bohatství, jsou ti, kteří toto bezmezné bohatství nejprve prožijí sami v sobě.—Richard Rohr

Pondělí

Často pochybujeme o tom, že jsme milováni, popíráme to a odmítáme to, protože se nám těžko věří tomu, co jsme si sami nevybrali, nevytvořili ani nezasloužili. Právě taková nevysvětlitelná bezdůvodná laskavost je smyslem milosti.—Richard Rohr

Úterý

Petr právě otevřel církev těm, kterým byla dříve uzavřena. Svá slova opíral o nové zjevení, které mu dal Bůh, a o svou víru, že Ježíš Kristus je Pánem všech. Ne jen některých, ale všech.—Barbara Brown Taylor

Středa

Nejsme požehnáni tak, abychom ostatní vylučovali; jsme požehnáni proto, abychom byli požehnáním pro ostatní, aby skrze nás mohli být i ostatní zahrnuti do velkorysého kruhu božského požehnání.—Brian McLaren

Čtvrtek

Nejsme schopni potvrdit ani sdělit jiné osobě, že je dobrá nebo výjimečná, dokud si to sami pevně neuvědomíme. Pouze milovaní lidé mohou předávat pocit milovanosti.—Richard Rohr

Pátek

Musíme začít odstraňovat klapky na očích, které omezují náš výhled a brání nám vidět Boží světlo, které září z tváří všech Božích lidí. Musíme se sjednotit a usilovat o vybudování společenství věřících.—Diana L. Hayes

Požehnání druhým

Cvičení pro dvacátý šestý týden

V dopise příteli duchovní spisovatel a katolický kněz Henri Nouwen (1932–1996) uvažuje o tom, jak s druhými sdílíme svou radost z toho, že jsme Božími milovanými:

Požehnaný vždy požehnává

Charakteristickým rysem požehnaných je, že kamkoli jdou, vždy pronášejí slova požehnání. Je pozoruhodné, jak snadné je požehnat druhým, mluvit k nim a o nich v dobrém, vyzdvihovat jejich krásu a pravdu, když jste sami v kontaktu se svým vlastním požehnáním. Požehnaný vždy požehnává.

A lidé chtějí být požehnáni!

To je tak zřejmé, kamkoli jdete. Nikdo není oživován kletbami, pomluvami, obviněními nebo obviňováním. Toho se kolem nás neustále děje tolik. A vyvolává to jen temnotu, zkázu a smrt. Jako „blahoslavení“ můžeme kráčet tímto světem a rozdávat požehnání. Nevyžaduje to velké úsilí. Vyplývá to přirozeně z našich srdcí. Když v sobě uslyšíme hlas, který nás volá jménem a žehná nám, temnota nás již nerozptyluje. Hlas, který nás nazývá Milovanými, nám dá slova, abychom požehnali druhým a odhalili jim, že nejsou o nic méně požehnaní než my.

Jsme vyvolení a požehnaní

Vy žijete v New Yorku. Já žiji v Torontu. Když vy kráčíte po Columbus Avenue a já po Yonge Street, nemůžeme si dělat žádné iluze o temnotě. Osamělost, bezdomovectví a závislost lidí jsou až příliš zřejmé. Přesto všichni tito lidé touží po požehnání. Toto požehnání mohou dát jen ti, kteří je sami slyšeli… Jsme vyvolení a požehnaní. Až si to skutečně uvědomíme, až k tomu řekneme „ano“, pak se můžeme s otevřenýma očima postavit tváří v tvář vlastní zlomenosti i zlomenosti druhých.

Prameny:

Henri J.M. Nouwen, Life of the Beloved: Spiritual Living in a Secular World (Crossroad Publishing Company, 1992), 82–83.

Image credit and inspiration: Credits: Tony Sebastian, untitled (detail), 2019, photo, India, Unsplash. Click here to enlarge image. Like a bouquet of many different kinds of flowers, we are all gently held as beautifully chosen and beloved.