Každý je vyvolený – Pátek, 3. července 2026
Pro teoložku Dianu L. Hayesovou je otázka „Kdo jsem?“ ústřední otázkou pro věřící:
V Bohu není rozdělení – stvoření je dobré
Kdo jsem? Jsem Boží dítě, ať už jsem černý, hnědý, žlutý, rudý nebo bílý, protože u Boha neexistuje rasa. U Boha neexistují ani jiná rozdělení, ať už na muslimy, židy, křesťany, hinduisty nebo jiné, protože Bůh je Bohem pro celé lidstvo, jakkoli je nazýván… Všichni jsme stvořeni k Božímu obrazu a podobě, jako stvoření, o kterém Bůh bez výhrad prohlásil, že je dobré.
Každý jsme povolán do společenství stvoření
Proč jsem právě teď a právě zde na této zemi? Abych pomohl uskutečnit Boží království tím, že uznám a – co je ještě důležitější – potvrdím, že jsem byl stvořen společně s celým lidstvem, a tím i Boží přítomnost ve všech, s nimiž přicházím do styku. Jsem povolán, stejně jako jsou povoláni všichni, abych přispěl k obnově… společenství, v němž jsou všichni vítáni.
Hayes uvažuje o tom, co se můžeme naučit o lásce od těch, kteří nezažili, že by byli milováni ve svých rodinách, kulturách a církvích:
Boj o přežití nás přivádí blíže k Bohu
Ti, kteří jsou mezi námi ti nejmenší, již znají odpověď na tuto nejdůležitější duchovní otázku naší doby: „Kdo, Bože, říkáš, že já, lidstvo, jsem?“ Není to proto, že by jejich životy byly tak jednoduché a dětské… ale proto, že oni, stejně jako Jób, byli zkoušeni a přežili. Jejich každodenní život je tak neustálým bojem o pouhé přežití… že je to přitahuje stále blíž k Bohu, který je odpovědí na všechny naše touhy….
Učme se od trpících
Není už čas, abychom se poučili z příkladu těch, kteří trpěli nejvíce, a přesto vedou bohatý, duchovně obohacující život, který jim umožňuje vytrvat v jejich každodenním boji?….
Zbavme se negativních hodnocení druhých
Všichni jsme strážci svých bratrů a sester. Bůh na nás všechny vložil odpovědnost následovat Jeho vlastní stopy, milovat všechny lidi tak, jak Bůh miluje nás, a usilovat spíše o jejich vyšší dobro než o náš vlastní individuální úspěch. Toho můžeme dosáhnout pouze tím, že se zbavíme „ismů“, které i nadále sužují lidstvo – negativních postojů založených na rase, etnickém původu, pohlaví, třídě, sexuální orientaci a náboženském vyznání. Musíme začít odstraňovat klapky na očích, které jsme si sami nasadili a které omezují náš výhled, takže nevidíme Boží světlo zářící z tváří všech Božích lidí. Musíme se sjednotit a usilovat o vybudování společenství věřících, které odmítá úzkoprsé, dualistické vnímání života.
Jsme Boží moudrostí vyvolení k životu
„Kdo, Bože, říkáš, že jsme?“ Jsme tvé děti, ztracené a bloudící v matoucím a zmateném světě, ale nikdy opuštěné, nikdy zanechané, nikdy osamělé. Jsme tvoji vyvolení, kterým bylo dáno poznání života a smrti a schopnost díky tvé milosti toto poznání využít k volbě života v celé jeho rozmanitosti a k proměně tohoto světa v tvé království. To je naše výzva pro nadcházející století a snad i pro nové tisíciletí. Kéž jsme i nadále požehnáni Boží moudrostí a láskou, abychom znovu získali plný život v Duchu a byli proměněni.
Prameny:
Diana L. Hayes, No Crystal Stair: Womanist Spirituality (Orbis Books, 2016), 77, 78–79.
Image credit and inspiration: Credits: Tony Sebastian, untitled (detail), 2019, photo, India, Unsplash. Click here to enlarge image. Like a bouquet of many different kinds of flowers, we are all gently held as beautifully chosen and beloved.