Teď, když víme, že nevíme, si tuto myšlenku na chvíli vychutnejme. Není to nádherné, že Bůh, který vrhl hvězdy do vesmíru, zná také každý začátek a konec? Tak se na chvíli uklidněme a dovolme si nevědět v přítomnosti Boha, který už ví.
Počáteční konverze
Kříž je i z geometrického hlediska srážkou dvou protikladných linií. Pavel díky svému neoprávněnému vyvolení věděl, že Bůh jeho dřívější já neodstranil ani nevyhnal, ale naopak ho „včlenil“ do Kristova Já. Věděl, že je stále masou rozporů a nesrovnalostí, což je přesně to, co je napsáno na všech stránkách jeho dopisů. Jeho absolutní důvěra však nespočívala v jeho osobní celistvosti, ale v Ježíši, který ho narouboval na Boží celistvost.
Trojiční vesmír
Když neznáme Boha jako toho, kdo si nejvíce přeje naše dobro, bezpečí a růst, neexistuje žádná základní „v pořádku“ světa a našeho vlastního života. Nemáme pocit, že realita je na naší straně, a tak se samozřejmě snažíme zachránit sami sebe.
Rostoucí benevolence
Svět je takový, jak ho vidíte a jaký si ho uděláte. Pokud se na svět díváte laskavýma očima, svět vám to oplatí laskavostí. Pokud se na něj díváte s podezřením a sobectvím, dostane se vám na oplátku toho samého. Důvěra plodí důvěru a strach plodí strach.
Základní důvěra
Aby se planeta a všechny živé bytosti mohly posunout vpřed, nemůžeme se spoléhat na nic menšího než na vrozenou původní dobrotu a všeobecně sdílenou důstojnost. Jen tak můžeme stavět, protože základ je pevný a sám o sobě dobrý. Jistě to měl na mysli Ježíš, když nám řekl: „Kopejte a kopejte hluboko a stavte svůj dům na skále“ (Lk 6,48).
Víra v Boží přítomnost
ačal jsem zjišťovat, že pokaždé, když jsem si dovolil cítit se tváří v tvář bolesti, které jsem byl svědkem, ztracený, pokaždé, když jsem se dotkl své vlastní nepodstatnosti, začala se v našem středu objevovat Boží energie. Stačilo jí jen říct ano. Boží přítomnost tam byla, vždy připravená posbírat rozbité kousky z podlahy a znovu je složit v něco dobrého
Svaté naslouchání
Zdá se, že v našich uspěchaných a rušných dnech je vzácně málo interakcí hlubokého sdílení a naslouchání, málo důvěrných rozhovorů. Pokud máte možnost, vyzývám vás, abyste praxi rady zavedli do svých skupinových interakcí, třeba v rodině, ve skupině věřících, ve třídě nebo na pracovišti.