Ať už Jeremiáš prošel jakoukoli vnitřní zkušeností, která proměnila jeho teologii, musíme mu dovolit, aby plně proměnil i tu naši. Je to pohyb od vnějších znaků sounáležitosti k vnitřnímu náboženství „srdce“ (Jeremiáš 32,39-41), kterého si Ježíš tolik váží. Prostě se zcela přesuňme mimo jakoukoli představu odplaty nebo trestu, jak radostně slibuje, jako rámce toho, jak se uskutečňuje Boží spravedlnost!
„Hrozba“ bezpodmínečné lásky
R.Rohr: Nekonečná láska je pro většinu z nás doslova příliš velká na to, abychom ji pochopili. Myslíme si, že umíme milovat – sami. Jak ale poznávat a milovat společně s „božským druhým“, který žije v nás? Odpovědí je spíše účast než výkon – takříkajíc jízda na božském kabátě.
Chlubení se láskou a spravedlností
Ti, kdo se chlubí, ať se chlubí tím, že mě chápou a znají,že já jsem Hospodin; jednám s pevnou láskou, spravedlností a právem.na zemi, neboť v tom mám zalíbení, praví Hospodin…..
Vedeni k dokonalosti
Každý z nás potřebuje mít touhu, aby žil co nejlépe, probudit se z otupělých morálních návyků, být otřesen z malicherné a triviální zaneprázdněnosti. Jeremiáš to pro mě dělá. A nejen pro mě. Miliony a miliony křesťanů a Židů byly podněcovány a vedeny k dokonalosti, když naslouchaly Božímu slovu, které k nim promlouvalo a které jim Jeremiáš…..