Bůh je ten, kdo stvořil něco z ničeho a dal nám to, nejen tehdy, ale i nyní. Bůh stvořil jak přírodní vesmír, tak naši lidskou přirozenost, a vše je dobré. Ze všeho se máme radovat, pokud to dokážeme přijmout jako dar.
Moudrost pouště
Až budete pracovat s moudrostí pouštních otců a matek, zvažte, zda neuvolníte svou mysl, která přemýšlí, a vstoupíte do prostoru přijímání. Představte si sami sebe v tomto příběhu a požádejte o své vlastní životodárné slovo. Tímto slovem může být vhled z textu. Může přijít v této chvíli klidu nebo se může objevit později během dne v podobě verše poezie, moudrosti nabídnuté z nečekaného zdroje, symbolu ze snu nebo obrazu, na který narazíte a který se zmocní vaší představivosti.
První polovina života
Bez ohledu na to, jak moc nás život a okolnosti mohou na této cestě životem potlouct a potřísnit, Bůh našeho dětství je také Bohem naší dospělosti a je také Bohem našeho stáří. Bůh je na této rozvíjející se cestě věrný a stále nás po cestě svádí, abychom si uvědomili, kdo jsme a odkud pocházíme.
První vtělení
Vtělení tedy není jen „Bůh se stal Ježíšem“. Je to mnohem širší událost, a proto Jan poprvé popisuje Boží přítomnost obecným slovem „tělo“ (Jan 1,14). Jan mluví o všudypřítomném Kristu, s nímž se nadále setkáváme v jiných lidských bytostech, v hoře, stéblu trávy nebo špačkovi.