Máme být vděční nejen v dobrých časech, ale i v těch špatných; být vděční nejen v hojnosti, ale i v nouzi; zachovávat vděčnost nejen ve smíchu, ale i v slzách a smutku. Jeden z Ježíšových následovníků říká, že bychom se měli radovat i z zkoušek, protože skrze zkoušky přichází trpělivost, charakter a moudrost (Jakub 1:2–3). A jiný říká: „Naučil jsem se být spokojený s tím, co mám“ (Filipským 4:11), takže může poučovat: „Za všech okolností děkujte“ (1. Tesalonickým 5:18).
