Myslím, že to co děláme správně nás nenaučí zranitelnosti. Zranitelnosti se učíme právě když se mýlíme. Právě tehdy si uvědomíme, jak se propadáme do něčeho nepříjemného. Do trvalé zranitelnosti a do neustálého rizika. Není to něco mimořádného – jen tu a tam. Zranitelnost se nakonec se stane naší druhou přirozeností. Bude pro nás přirozené se omluvit , přiznat, že se mýlíme, požádat o odpuštění, ale nebudeme sami sebe kvůli tomu nenávidět.
