Nenásilí: Křesťanské povolání – Úterý, 22. září 2026
Palestinská kvakerka Jean Zaru svědčí o svém odhodlání k nenásilnému odporu:
aspekty svědectví kvakerů
Nazývám se kvakerkou neboli Přítelkyní. A Přátelé po celou dobu dějin vyznávají nenásilí. Říkáme, že válka je v rozporu s Kristovým učením. Proto jsme povoláni žít v přítomnosti té síly, která vítězí spíše láskou než válkou. Není to snadné svědectví. Má tři aspekty:
Odmítat se sami účastnit válečných činů.
Usilovat o odstranění příčin války.
využívat lásky
Využívat cestu lásky, která se nám nabízí, k prosazování míru a k uzdravování ran.
Jako kvakeři věříme, že v každém člověku je něco z Boha. Proč je tedy pro nás tak těžké vidět to, co je z Boha, jeden v druhém? Obě strany v jakémkoli konfliktu mají často potíže vůbec vidět tu druhou stranu, natož pak vidět v ní to, co je z Boha.…
Boží duch vede k pravdě
Život pod vojenskou okupací mě donutil k hlubokému sebepoznání. Stál jsem před třemi loajalitami. První loajalita patří Kristu, který nás volá k lásce k našim nepřátelům. Druhá loajalita patří našim bližním, ať už se nacházejí kdekoli v nouzi či v nesnázích. Třetí loajalita patří naší zemi, jejímu lidu a jejímu způsobu života… Nikdo nám nemůže stanovit pravidla, kterými se máme řídit, ale co můžeme udělat, je dosvědčit, že podle naší zkušenosti nás Boží duch vede k pravdě a dává nám vedení a odvahu, které v každé situaci potřebujeme…
zavázání se k míru vyžaduje sebeodevzdání
Zavázat se k míru a nenásilnému jednání za účelem dosažení změny vyžaduje velkou sebezapření a odevzdání se Bohu. Tato metoda nemusí mít okamžitý pozitivní účinek a může vést k vnější porážce. Ať už bude úspěšná či nikoli, přinese utrpení. Pokud však věříme v nenásilí jako v pravou cestu k míru a lásce, musíme z něj učinit zásadu nejen individuálního, ale i národního a univerzálního chování.
Zaru píše o trvalém odhodlání, které je nezbytné k tomu, abychom žili nenásilný boj za spravedlnost:
odhodlání
Věřím, že jsme povoláni k obrácení: k obrácení k boji žen a mužů všude na světě, kteří nemají jak uniknout nekonečné únavě ze své práce a každodennímu popírání svých lidských práv a lidské důstojnosti. Musíme se, takřka, obrátit k nové vizi lidské důstojnosti, k tomu, co nazýváme „Boží obraz“ v každém člověku, dokonce i v těch, proti nimž vystupujeme…
Nakonec jsem se naučila, že nenásilný boj za spravedlnost je jediný boj a že jednání, které má za cíl potlačit násilí a posílit lidská práva na jednom místě, je jednáním ve prospěch všech lidí všude.
vnitřní mír
Podařilo se mi najít vnitřní mír – aniž bych musel schvalovat násilí kolem sebe. Láska k nepřátelům mě nutí uznat, že i můj nepřítel je Božím dítětem. Toto uvědomění je nezbytné, mají-li naši nepřátelé někdy provést změny, které od nich požadujeme. Ve skutečnosti je to pouze ve světle lásky, že jsem osvobozen k práci pro mír a svobodu.
Prameny:
Jean Zaru, Occupied with Nonviolence: A Palestinian Woman Speaks, ed. Diana L. Eck and Marla Schrader (Fortress Press, 2008), 67, 68, 74.
Image credit and inspiration: Richard Bell, untitled (detail), 2022, photo. Unsplash. Click here to enlarge image . Like a wall bearing color instead of division, we practice a love that reaches toward the other, refusing to choose a single side.