Nenásilí: Křesťanské povolání – Pondělí, 21. září 2026
Mezinárodní den míru
Kněz a teolog Emmanuel Katongole uvažuje o tom, jak nenásilí odráží Boží lásku, jejíž vzorem a příkladem je život Ježíše:
Ve světě závislém na násilí může závazek k nenásilí působit jako šílený nápad i jako nebezpečná utopická fantazie…. Naše představivost byla otupena do té míry, že věříme v nevyhnutelnost násilí. Dospěli jsme k přesvědčení, že pouze násilí nám zajistí bezpečnost nebo zabrání zlým lidem ublížit nám a těm, které milujeme.
Diktatura v Ugandě
To je lež… Vím to z vlastní zkušenosti. Vyrostl jsem v Ugandě pod brutální diktaturou Idiho Amina (1925–2003). Po dokončení střední školy jsem se rozhodl zapojit do „osvobozenecké války“ proti Idi Aminovi. Když se ohlížím zpět, uvědomuji si, že jen díky Boží milosti jsem byl zachráněn před touto lží o osvobození skrze násilí, neboť osvobozenecká válka skutečně dokázala svrhnout Idiho Amina z moci. Naši „osvoboditelé“ se však brzy proměnili v krvavé diktátory a my jsme potřebovali další osvobozeneckou válku, abychom se těchto „osvoboditelů“ zbavili. To je příběh, který se opakoval po celé Africe – bojovat, aby se skončilo s bojem….
Logika evangelia není logikou moci
Bůh stvořil, řídí a vykupuje svět nenásilným způsobem. Právě v tom spočívá jedinečnost Boha, jak jsme ho poznali skrze život a službu Ježíše Krista: všemocný (omnipotentní!) Bůh, který se stal člověkem a podstoupil násilnou smrt na kříži; Bůh, který na zlo reaguje přebytkem lásky. To je Boží cesta, podivná logika evangelia. Jak připomněl arcibiskup Emmanuel Kataliko (1932–2000) křesťanům v Bukavu během postního poselství v roce 2000: „Logika evangelia není logikou moci, ale logikou kříže. Bůh si vyvolil slabé tohoto světa, aby podkopal silné… Jedinou odpovědí na přebytek zla je přebytek lásky.“ [1]
Revoluce něhy
Právě nadbytek lásky utváří revoluci – revoluci nenásilné lásky –, k níž Bůh zve křesťany. Jak nám totiž připomíná papež František: „Boží Syn tím, že se stal tělem, nás povolal k revoluci něhy.“ [2]…
Revoluce nenásilné lásky
Tato revoluce nenásilné lásky není utopickou fantazií. Existuje mnoho příběhů křesťanů, jejichž životy svědčí o této revoluci něhy a od nichž se můžeme poučit o požadavcích cesty nenásilí….
[Arcibiskup] Christopher Munzihirwa poukazoval na tuto revoluci, když krátce předtím, než byl zavražděn, připomněl obyvatelům Bukavu, že každý křesťan je zván, aby vstoupil na „Kristovu cestu“. Pro Munzihirwu nebylo vstupování na Kristovu cestu pouhou zbožnou výzvou; bylo to pozvání k sociální vizi a angažovanosti, která vede k „budování skutečného a trvalého míru“. [3]…
Na násilí reagujme přebytkem lásky
Obklopeni oblakem svědků se snad i my odvážíme nejen říci „ne“ násilí, ale reagovat na násilí přebytkem lásky. Když tak učiníme, ocitneme se jako součást revoluce něhy.
Prameny:
[1] Emmanuel Katongole, Born from Lament: The Theology and Politics of Hope in Africa (William B. Eerdmans, 2017), 126.
[2] Pope Francis, Evangelii Gaudium, 88.
[3] Katongole, Born from Lament, 168.
Emmanuel Katongole, “As If from Another Planet: Nonviolent Witnesses from Africa,” ONEING 10, no. 2, Nonviolence (Fall, 2022), 87–88, 89, 91, 93. Available in print and PDF download.
Image credit and inspiration: Richard Bell, untitled (detail), 2022, photo. Unsplash. Click here to enlarge image. Like a wall bearing color instead of division, we practice a love that reaches toward the other, refusing to choose a single side.