Každodenní meditace Richarda Rohra Z Centra pro akci a rozjímání
Otec Richard nám tentokrát nabízí zamyšlení nad tím, jak se křesťanské rozjímání tak i buddhistická meditace snaží dosáhnout stejného cíle. Obě metody se snaží odsunout myšlenky a umožnit tak, duši prožít více do hloubky pravdu, lásku a soucit:
Mějte se na pozoru a buďte bdělí
Slovo Buddha znamená „Jsem vzhůru.“ Ježíš nám řekl, abychom mějte se na pozoru a bdělí(Matouš 24:42; Marek 13:33–37; Lukáš 21:36). Ale vědomí neznamená jen pečlivě přemýšlet o věcech nebo být opravdu bdělý. Buddhisté mluví vědomí, které se zaměřuje na jednu konkrétní věc. Jedná se o panoramatické, všeobsáhlé vědomí, kterým sledujeme vše, co situace, okamžik, událost nabízí, aniž bychom rozlišovali jednotlivosti. Takové vědomí není součástí naší přirozenosti. Na takovém vědomí musíme cíleně pracovat! Všechny formy meditace a rozjímání nás učí jak trochu ovládnout naši neustále myslící mysl. Někteří to dokonce nazývali „opičí myslí“, protože stále skáče z pozorování na pozorování, myšlenku po myšlence, pocit po pocitu, z nichž většina nemá podstatný význam. Žijeme s myslí tolik let, že opičí mysl považujeme za normativní.
Opičí mysl – narušuje meditace
Velké tradice, jako je například buddhismus, nás učí, že opičí mysl je vlastně neužitečné když se zaměřujeme na věci, jako je pravda, láska, svoboda, nekonečno, věčnost a Bůh. Opičí mysl k těmto hlubším myšlenkám nemá přístup a neumí se jimi zabývat do hloubky. Musíme se proto naučit jiné mysli. My křesťané jí nazýváme rozjímáním (překl.: v našich významech slov spíše kontemplace). Rozjímání (kontemplace) není církevní, zbožné ani tiché. Má to jen málo společného s vnitřní osobností. Je to opravdu jiná mysl – není to myšlení, což je to, co myslíme tím, že to nazýváme vědomí. Nezaměřujeme se při něm na žádný konkrétní předmět vědomí.
Jak na panoramatické povědomí při meditaci
Cesta k povědomí je paradoxně začít jen jednou věcí, jedním objektem. Nazvěme to cvičením uvědomění. Návod: Doporučuji vám, abyste si udělal čas na to, abyste se zaměřili na jeden jediný objekt. Nezaměřte se na objekt ani tak svou myslí, ale více svými smysly. Hleďte se na jeho texturu, jeho tvar, jeho vzezření, jeho pravidelnost, jeho barvu, jeho odraz světla, jeho jemnost... Zaměřte se na něj, dokud vaše mysl nebo vaše ego nepřestane bojovat s praktičností a vás nepřestane napomínat: „To je hloupé. To je hloupost. To nic neznamená. To nemá smysl.“
Nauč se milovat jednu věc
Pokud začnete objekt mít rádi, ať je to cokoliv, pomůže vám projít dveřmi ke všemu ostatnímu. To, jak milujeme jednu věc, je cestou k tomu jak milovat všechno. Musíme v sobě najít schopnost vidět, milovat, přijímat, odpouštět a potěšit se skrze jednu věc. Pokud se nenaučíme radovat z jedné ještěrky nebo z jednoho listu, nebudeme mít nikdy opravdovou radost z Boha. Jak se díváme, tak pak vidíme. Jak se to naučíme na jedné věci, tak pak zvládneme to stejné u ostatních.
James Finley and Richard Rohr, Jesus and Buddha: Paths to Awakening, disc 1 (Center for Action and Contemplation: 2008), CD, DVD, MP3 download.
Image credit: Rose B. Simpson, Reclamation II (detail), 2018, sculpture.