Čtyřicátý osmý týden: Budoucnost křesťanství
V nedávném internetovém vysílání se učitelé CAC spojili, aby společně diskutovali o budoucnosti křesťanství. Rozhovor zahájil Brian McLaren:
Otázka budoucnosti křesťanství
Naše otázka, která nás dnes spojuje, je otázka budoucnosti křesťanství. Je to otázka, kterou žiji skutečně celý svůj dospělý život. Cítil jsem, že žít s touto otázkou a zápasit s ní je součástí mého poslání nebo povolání.
Otázka může měnit budoucnost
A myslím, že bychom si měli uvědomit, že jsou lidé, kteří by považovali za nebezpečné už to, že tuto otázku vůbec klademe, protože nastolení otázky budoucnosti křesťanství naznačuje, že budoucnost by mohla být jiná než minulost nebo přítomnost. A existuje spousta lidí, kteří velmi, velmi usilují o to, aby budoucnost byla přesně stejná jako minulost nebo přítomnost. A myslím, že tato otázka je nebezpečná i v každém z nás, podle toho, jak na ni odpovíme.
Optimismus
Kdybychom se podívali na některé pozitivní trendy a řekli: „Ach, budoucnost křesťanství je zářná! Budoucnost křesťanství je báječná,“ je tu určitý způsob, jak by nám pak takové pozitivní a dokonce zbožné přání mohlo dát uvnitř soukromí naší vlastní mysli povolení říci: „Všechno bude v pořádku. Mohu se vrátit ke své dříve naplánované apatii a samolibosti“.
Pesimismus
Existuje i jiný způsob odpovědi na otázku, který říká: „Budoucnost křesťanství je [bezútěšná], strašná a beznadějná.“ V tomto případě je to tak. A my bychom mohli podlehnout jistému druhu zoufalství nebo cynismu, který by nám umožnil říci: „S tím nic nenadělám. Bude to tak, jak to bude. Není to v mých rukou.“ A to by nám umožnilo vrátit se k naší dříve naplánované apatii a samolibosti.
Otevřená mysl
Existuje však i jiný způsob, jak si tuto otázku položit a zapojit se do ní s otevřeným srdcem, otevřenou představivostí a otevřenou myslí. A to je způsob, který nás vede k pocitu zmocnění, abychom byli otevření způsobům, jakými by mohla být ovlivněna budoucnost křesťanství, což víme, že náš příběh začíná: jeden člověk ovlivnil dvanáct lidí, kteří ovlivnili několik set dalších [a tak dále].
McLaren nachází naději pro budoucnost křesťanství v pohledu na jeho minulost jako na stále se vyvíjející hnutí:
Dějiny křesťanství jsou dějiny změn a přizpůsobování se
Křesťanství se po staletí prezentovalo jako „organizované náboženství“ – instituce, která se brání změnám…, která chrání a prosazuje nadčasový systém víry, jež byla předána plně zformovaná v minulosti. Skutečné dějiny křesťanství jsou však příběhem změn a přizpůsobování. My křesťané jsme své poselství, metody a poslání opakovaně přizpůsobovali konturám naší doby.
Církev učící se a zrající ke smíření
Co by se mohlo stát, kdybychom chápali základní křesťanský étos jako tvůrčí, konstruktivní a směřující vpřed – jako „organizující náboženství“, které vyzývá všechny instituce (včetně svých vlastních), aby se učily, rostly a zrály k prohlubující se a trvalé vizi smíření s Bohem, sebou samým, bližním, nepřítelem a stvořením? [1]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy překladatel
Prameny:
[1] Brian D. McLaren, The Great Spiritual Migration: How the World’s Largest Religion Is Seeking a Better Way to Be Christian (New York: Convergent, 2016), 3.
Adapted from Brian McLaren, “The Question of the Future of Christianity,” in The Future of Christianity: A Virtual Summit, Center for Action and Contemplation, streamed live on August 23, 2022, YouTube video, 1:56:18.
Image credit: Christopher Holt, Newgrange Triple Spiral (detail), 2014, Ireland, photograph, Wikimedia. Joanna Kosinska, Untitled (detail), 2017, photograph, Unsplash. Nasa and ESA, M104 Sombrero Galaxy (detail), 2003, United States, photograph, Wikimedia. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
Image inspiration: From a past shrouded by time, we hold the known candle of our present moment toward an unknown and expansive future. Past, present, and future— Christ is present in each.