První týden: Prorocká cesta
Musíte chtít lásku víc než cokoli jiného; ale stále doufáte i v duchovní dary, zejména v proroctví. -1 Korintským 14,1, Jeruzalémská Bible
Richard se zamýšlí nad darem proroctví v církvi a nad tím, proč dnes tolik z nás tento dar nerozpoznává:
Je dar proroctví minulostí?
Je zajímavé, že Pavel uvádí proroctví jako druhý nejdůležitější z darů Ducha. Přesto si myslím, že lze s jistotou říci, že většina z nás vyrostla v domnění, že proroctví je něco, co existovalo v minulosti, ale nemá žádný současný význam nebo smysl. Opravdu jsme neočekávali, že bychom se s nějakými proroky setkali; kdyby ano, určitě bychom si mysleli, že jsou výstřední, fanatičtí nebo divní. Ale Pavel píše: „Některým [Kristus] daroval, aby byli apoštoly, některým proroky, některým evangelisty, některým pastory a učiteli, aby svatí společně vytvářeli jednotu v díle služby a budovali Kristovo tělo“ (Ef 4,11-12, Jeruzalémská Bible). V listu Korintským je výslovně jmenuje hned po lásce, před ostatními dary (viz 1 Kor 14,1).
Podle Pavla patří k důležitým darům Ducha
Máme tu tedy fenomén něčeho, co je údajně ústřední, a přesto o tom většina z nás nic neví. Něco se pokazilo, nebo se Pavel mýlí? Představuji si velkou skládanku, ale jeden kousek chybí, a myslím, že je to důležitost významu proroctví.
Nejsme pod vlivem špatných představ o prorocích?
Především předpokládejme, že neznamená nic z toho, co si myslíme, že představuje prorok: někoho, kdo předpovídá budoucnost nebo vydává hrozivá varování. Toho se zbavme. Také jsem při svých cestách po světě našel mnoho kostelů s názvem Kristus Král, ale nikdy jsem nenašel kostel s názvem Kristus Prorok. A téměř nikdy, s výjimkou posledních několika let, jsem neviděl Krista Proroka zobrazeného v umění. Myslím, že to prozrazuje, že existuje jen velké nepochopení, nedocenění, ba dokonce neočekávání Ježíše v této roli. Neočekáváme ji, a pokud ji neočekáváme, pokud ji nechceme, pokud ji nehledáme, určitě ji nedostaneme.
V církvi nejsou proroci vítáni, Jsou nebezpeční?…
Když si vzpomenu na semináře pro ty z nás, kteří máme být učiteli a apoštoly v církvi, doslova jsme školili lidi, aby rostli v dalších darech Ducha. Vzdělávali jsme je, potvrzovali jsme je, certifikovali jsme je, vysvěcovali jsme je. Ale ve skutečnosti, kdyby se někdo odvážil považovat se za proroka, pravděpodobně by ani nebyl v církvi vítán. Pravděpodobně by se předpokládalo, že jsou nebezpeční nebo kritičtí nebo negativní nebo pomýlení.
…nebo jde jen o ideologickou předpojatost?
Jediné, co mohu předpokládat, je, že zde existuje nějaká ideologická předpojatost. Proč tento dar nevidíme, nehledáme nebo neočekáváme? Myslím, že ti, kdo zakládají náboženství, a ti, kdo budují církve, mají přirozenou zaujatost proti charismatu či daru proroka. Prorok je vždy výzvou pro „obvyklý byznys“.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, Way of the Prophet (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 1994), audio recording. No longer available for purchase.
Image credit: Jenna Keiper, Untitled Bosque (detail), New Mexico, photograph, used with permission. Benjamin Yazza, Untitled 10 (detail), New Mexico, photograph, used with permission. This year’s images are inspired in form by the 2023 Daily Meditation theme. This week’s main photo takes up most of the image, but we also see a sliver of the image for next week: the next step on our journey. Click here to enlarge image.