Neobyčejné všední okamžiky

            Třicátý pátý týden: Kontemplativní srdce

Duchovní učitelka a přítelkyně CAC Mirabai Starrová poeticky popisuje kontemplativní zkušenost, která se probouzí v běžném životě, ať už v přírodě, ve vztazích nebo v našem utrpení: 

úctu vyvolává pozorování a vnímání, a to zpět vyvolá úctu

Kontemplativní život plyne v kruhu: úcta vyvolává introspekci, která vyvolává úctu.

Možná připravujete večeři a vyjdete ven, abyste si utrhli pažitku ze zahrádky, právě když nad východními svahy vychází měsíc při sklizni. Je plný a zlatý, jako jedna z těch těhotných žen, které vyzařují zevnitř. Najednou tu krásu nemůžete unést. Nůžky ti visí v ruce, v koutcích očí se ti hromadí slzy a ty málem přestaneš dýchat. Tvůj pohled změkne a okraje tvé individuální identity se rozplynou. Jste pohlceni srdcem měsíce. Je to přirozené a neexistuje jiné místo, kde byste byli raději. Ale cibule pálí, a tak se odvrátíš, ustřihneš si bylinky a vrátíš se dovnitř. Pokračuješ v míchání omáčky a prostírání stolu. 

Někdy zmizíme v něčem působivém

Není to poprvé, co jsi zmizela v něčem krásném. Zažila jsi rozplynutí rozdílu mezi subjektem a objektem, když jsi držela za ruku svou dceru, která se snažila porodit tvého vnuka; když ses choulila v posteli se svým umírajícím přítelem…; když ses poddávala rtům svého milence. Ztratila jsi sama sebe ve zlomeném srdci, pak jsi ztratila touhu se někdy znovu získat, pak jsi ztratila strach ze smrti. Už dávno jste se vzdali potřeby vesmírného řádu a osobní kontroly. Žijeme v nevědomosti.

Zahlédneme nečekaně božství

Proto vás zdánlivě obyčejné okamžiky, jako je východ měsíce a milování, vedou k úžasu. Závoj byl odtažen. Všechno vám připadá nevyčerpatelně svaté. Tohle vás v dětství v kostele neučili. Vaše duše byla zformována v kovárně životních ztrát, zocelena v tyglíku společenství, oplodněna deštěm vztahů, požehnána důvěrným vztahem s Matkou Zemí. Zahlédli jste tvář božství tam, kde jste to nejméně čekali. 

Starr spojuje tyto okamžiky úžasu s obnoveným závazkem ke kontemplativní praxi: 

Kontemplace je záměrné obracení se k božství

A právě proto pěstujete kontemplativní praxi. Čím více se záměrně obracíte dovnitř, tím dostupnější se vám posvátno stává. Když sedíte v tichu a obracíte svůj pohled ke svatému tajemství, které jste kdysi nazývali Bohem, tajemství vás následuje zpět do světa. Když se procházíte se záměrným soustředěním na dech a ptačí zpěv, váš dech a cvrlikání kuřátek se odhalí jako zázrak…..

Uprostřed rozptylujícího světa vás vede k posvátnu všedních okamžiků

Sednete si tedy k meditaci nejen proto, že vám pomáhá nalézt odpočinek v náručí beztvarého Milovaného, ale také proto, že zvyšuje vaše šance, že budete ohromeni krásou, až se vrátíte zpět. Setkání s posvátnem, které vyzařuje z jádra všednosti, vám dodá odvahu pěstovat klid a prosté vědomí. Uprostřed světa, který vás prosí, abyste se rozptýlili, to není snadná praxe. Přesto se stále objevujete. Jste nezdolní. Žízníte po úžasu.

Prameny:

Mirabai Starr, Wild Mercy: Living the Fierce and Tender Wisdom of the Women Mystics (Boulder, CO: Sounds True, 2019), 9–10, 10–11.  

Image credit: A path from one week to the next—Taylor Wilson, Ruah (detail), print. Izzy Spitz, Chemistry of Self 3(detail), digital oil pastels. Izzy Spitz, momentary peace(detail), digital oil pastels. Used with permission. Click here to enlarge image

Like this simple shape, the contemplative heart is found in the simplicity of everyday life.