Shrnutí šestnáctého týdne 14. dubna – 19. dubna 2024

Neděle

Božské se ujímá vedení při změně místa. Umělci mají možná k tomuto Tajemství snazší přístup než mnozí teologové. -Richard Rohr

Pondělí

Umění je příliš často považováno za dekorativní, a přitom je podstatně víc než to. Zabývat se uměním znamená, že musíme zpomalit, abychom umožnili vstup nové zkušenosti, ke které možná nelze přistoupit jiným způsobem. -Lourdes Bernard

Úterý

Umění také razí cesty k našim vnitřním ostrůvkům spirituality. Když se rozhodneme žít pouze ve své hlavě, izolujeme se od Boha, který je blíž než náš další nádech. Obnovení úžasu je začátkem vnitřní cesty k Bohu. -Barbara A. Holmesová

Středa

Inspirace je ve vzduchu a usazuje se na lidech bez ohledu na jejich barvu pleti, sociální původ nebo úroveň vzdělání. Kolik negramotných umělců se objevilo v [Brazílii], v okrajových komunitách, a nikdo si jich nevšiml? Chvástání není cestou Ducha. -Leonardo Boff

Čtvrtek

Jde o to, abychom si dovolili stát se nádobou pro umělecké dílo a nechali toto dílo vést naše ruce. Jakmile tak učiníme, souhlasíme s posvátným dobrodružstvím. Říkáme ano transcendentní a ztělesněné přítomnosti svatého. -Mirabai Starr

Pátek

Velké umění a velký mýtus se v nás snaží vyvolat prozření. Chtějí nám dát přirozený a původní smysl pro svatost. Nutí nás pokleknout a políbit zem.-Richard Rohr 

Tanec jako duchovní praxe

Praxe šestnáctého týdne

V posledním čísle časopisu Oneing píše pracovnice CAC a tanečnice Jenna Keiperová o léčivé moudrosti ztělesněného pohybu:

Komunitní tanec

Moji předkové, divocí sourozenci starých dubových lesů a rudí poutníci větrných vrcholů, znali společný rytmický pohyb. Všechna naše původní domorodá společenství – pokud je nám známo – tančila v komunitních rituálech, aby se vyrovnala s hrůzou a úctou lidského života. [1] Antropologové na celém světě zjistili, že praxe společného tance je fascinující svou předvídatelností. Je to tak velmi … lidské. Lidé měli po celou dobu odpovědi, které dnešní vědci „objevují“, vepsané v našich komunitních rytmech. Možná by bylo moudré jim naslouchat. 

pohyb vaším rodným právem

Nezapomeňte, že elektrony šeptají, když se hudba zpomaluje, nezapomeňte. Společně se naše těla zklidňují a zjemňují. Mnohá Těla vedou své Duše do poloh na podlaze. Kroutíme se a houpeme, náš dech se zpomaluje, společně. Pamatuj…. 

Boha v zemi. Bůh ve stromech. Bůh ve mně samém. Vtělený Bůh. Promlouvá skrze každé Tělo, a tak je pozvání adresováno každému Tělu: Šedivé vlasy, neokoukané tváře, ztuhlé klouby, pružné svaly. Vysoké i nízké a s větším tělem. Pomalé, rychlé, těhotné, umírající. Sama ve svém pokoji nebo na podlaze ve společenství. Pokud máte Tělo, které se jakýmkoli způsobem hýbe, pak je pohyb vaším rodným právem. A pokud se vaše Tělo už pohybovat nemůže, pak najdeme způsob, jak se pohybovat v energii s vámi. Vítejte, spolucestující. Tam, kde se slova vytrácejí, promlouvá Tělo. 

Záhada za záhadou. 

Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.

Prameny:

[1] See Bessel A. van der Kolk, The Body Keeps the Score: Brain, Mind, and Body in the Healing of Trauma (New York: Viking, 2014), 331–332.  

Jenna Keiper, “When Body Speaks: On Dance as Spiritual Practice,” Oneing 12, no. 1, Art and Spirituality (Spring 2024): 84–85, 86. Available in print and PDF download. 

Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photo, used with permission. Click here to enlarge image. What draws us when we gaze on an image? Here we see movement, flow, and artistry in natural wood.